Oáza klidu a světla

 

Vítejte v této oáze klidu, světla a lásky

Nechť je vám zde dobře… 

S radostí Jitka

Tento Ášram Šánti je tu pro všechny, kdo se chtějí obklopit světlem, láskou a klidem…

Naleznete tu různá laskavá videa….

NAMASTÉ – jogínský pozdrav, který znamená, že to božské uvnitř mě zdraví to božské uvnitř vás…

ášram-oblíbené

 

 

 


milujte2

 


 

 

 

 

Meditujte na gauči!

Meditujte_update

To je moje láska – meditace na gauči! Mnoho let mi jsou známé účinky meditace, o kterých se lze dočíst v různých pramenech. Mnoho let jsem také s meditací koketovala. Jela jsem například na zenový retreat, když mi bylo asi 24 let. Do té doby jsem hltala vše o buddhismu, zenbuddhismu, józe, zkrátka cokoliv, co nějak s meditací souviselo. Ale né a né se k meditaci postavit čelem, tedy vzít ji jako svého pravidelného pomocníka na životní cestě. Takového pomocníka jako je třeba zubní kartáček! Pravidlený návyk čištění zubů je neoddiskutovatelný. Proč však nemáme absolutně žádné návyky na pročišťování své mentální stránky, své duše?

Východní tradice zná odpověď na psychohygienu tisíce let, tak proč se neinspirovat právě po tisíce let prověřenými účinkami meditace? A pokud chceme být věrni naší západní kultuře, pak stačí vzpomenout si na modlitbu a už jsme také doma!

Modlitba je také určitý druh meditace. Napojujeme se na to, co nás přesahuje a leštíme důvěru. Meditace nám přináší návrat k sobě, a tedy k vnímání jednoty…

  

Proč a jak meditovat na gauči

U nás doma je pěkná zima od podlahy, a tak jsem i kvůli tomu pravidelné meditování odsouvala jak se jen dalo. Výmluvy, výmluvy, výmluvy – znáte to?:) No a pak mě před půl rokem napadlo, že bych vlastně mohla zkusit meditovat na gauči! Bylo tam teplo, krásně jsem se tam vešla s nohami zkříženými do tureckého sedu a ještě ke všemu jsem si mohla krásně opřít zlehka záda. No a pak už jen sledovat nádech, výdech, nechat myšlenky být jako mraky na obloze, bez posuzování či analyzování. Zkrátka myšlenky jen nechat překulit, pokud se nějaké objevovaly. Velmi pomáhá vnímat svůj dech a v duchu si říkat při nádechu “nádech” a při výdechu “výdech”. Ze začátku jsem “vydržela” každý den tak 10 minut. Až po několika dnech mi to šlo snadněji a meditovala jsem 20 minut. A po dalších pár dnech jsem zjistila, jak se na meditaci už těším! To byl docela příjemný šok! Protože do té doby jsem přeci jen meditovala díky své sebekázni… Po krátké době přišla odměna za vytrvání a chtěla jsem meditovat pro radost, pro ten príma pocit, který se vám rozlévá po celém těle… A pak mi přišlo, že hodina je úplně ideální čas pro meditaci.

Tedy meditovat na gauči s sebou přináší klid a mír v duši a nenastydnete od země a budete využívat jemnou podpěru zad, která pak časem nebude ani potřeba. K meditaci nutně patří rovná záda!

Meditace v leže je fajn, ale dost často při ní usnete. Když sedíte, neusnete a naopak jste bdělí ještě mnohem více a co nejlepší je na meditaci, že vás nabíjí energií. Protože když máte rovná záda, dýcháte, životní energie vámi proudí a vás to oživuje! Jen jde o to vydržet několik dní ten “nezvyk meditování” a jakmile vytrváte, dáte najevo, že to skutečně nevzdáte, pak se vám otevřou poklady účinků meditace…

 

Meditační pozice

V józe slouží meditační pozice k trénování soustředěnosti. V těchto pozicích jsou cíleně uklidňovány tělesné funkce, aby se pročistila mysl a vyjasnil se duch. Klasickou meditační pozicí je “lotosový sed” s překříženýma nohama a s nárty chodidel položených na stehnech. Meditační polštářek napomáhá tomu, aby byla kořenová čakra umístěna o něco výše než nohy a chodidla. Přístup krve do nohou je opatrně omezen, aby bylo k dispozici více energie pro nervový systém…Síla, která je uložená v oblasti kořene lidské páteře, může stoupat podél páteře vzhůru. Proto je důležité, aby byla záda vzpřímena a aby páteř nebyla pokřivena. Pozvednutá hrudní kost se postará o rozšíření hrudního koše a o jeho sladění s přirozeným dechovým cyklem. Vyber si pro sebe takovou meditační pozici, která se ti bude jevit pohodlná. Prána může harmonicky pulsovat tělem jen tehdy, když není mysl rozptylována tělesnou bolestí.” Birgit Feliz Carrasco – Čakra jóga

 

Ještě pro doplnění k meditační pozici na zemi:

Při meditaci sedí meditující nejčastěji právě v lotosovém květu (nezapomínejme, že jsou však povoleny i jiné pozice), zadek je podložený polštářkem a kolena se tak opírají o zem. Důležité jsou v této pozici rovná záda, čímž se nevyvolává nadměrný tlak na obratle, ani na autonomní nervy, uložené v blízkosti páteře.

 

 

Meditace v sedě s rovnými zády – praktický návod

Posaďte se do tureckého (nebo lotosového) sedu, napřimte záda – jako když vás někdo vytahuje provázkem vycházející z vaší hlavu vzhůru. Mějte tedy rovná záda a pozorujte svůj dech. Ruce položte na kolena. Palec a ukazováček se dotýkají a vytvářejí kroužek. Nyní vám gauč slouží jako jemná opora pro vaše záda a pak časem zkoušejte meditovat v sedě bez opory.

Věnujte se této meditaci skutečně každý den!

V tom tkví její zázračná síla! Dejte si vždy čas alespoň 15 minut a časem uvidíte, že budete sami tuto dobu prodlužovat.

Pokud vám meditovat nejde a nejde, nekritizujte se! Nehodnoťte se negativně a hlavně to nevzdávejte! Vše más vůj čas! Neberte meditaci tak vážně. Pusťte si meditační hudbu, aby vás lépe naladila. Poslouchejte její tóny nebo si v duchu říkejte společně s nádechem „nádech“ a s výdechem „výdech“. Dejte si podporu, buďte trpěliví, netlačte na sebe a vytrvejte!

Kdo medituje?

Dalajláma říká – jakmile by každé dítě meditovalo od svých 7 let, na zemi by byl mír! Tedy Dalajláma je zřejmě tím největším vzorem meditujícího člověka. Vstává velmi brzy ráno, snad ve tři hodiny ráno a medituje. Lidé, kteří se s ním setkali, shodně vypovídají, že takový klid, jaký pocítili v Dalajlámově přítomnosti v životě nepocítili. Mezi velké “propagátory” meditace patřil Osho, který již zemřel, ale v knihkupectví se prodává nespočet jeho knih – přepisů jeho přednášek. Osho také upravil meditaci na dynamičtější formy, aby více seděla západnímu člověku. Zkuste, zda vás tyto dynamické formy meditace budou oslovovat.

Kdo další se hlásí k meditaci? Například herec Richard Gere nebo tenista Novak Djkovič. Richard Gere říká, že od té doby, co začal meditovat, začala jeho vznětlivost klesat. A Novak Djokovič nezastírá, že meditace má svou nezastupitelnou úlohu v jeho úspěchu tenisového šampióna. Prý to bylo ze začátku pro něj velmi těžké začít meditovat, myšlenky mu lítaly jedna od druhé jako splašené, až z toho byl vyděšený, ale vytrvalost v meditaci mu darovala větší soustředění a prý si nedovede představit svůj den bez 30ti minutové každodenní meditace.

Také Louise L. Hay nebo Esther Hicks meditují. Pokud chodíte nebo jste někdy chodili na lekce jógy, jistě jste nejen cvičili ásany (jógové pozice) nebo relaxovali, ale také jste ochutnali meditaci. Meditace patří k józe jako máslo k chlebu.

A když už mluvíme o józe, musím zmínit, že samozřejmě pro jógu je velmi zásadní téma dýchání. V józe se říká, pokud umíte kontrolovat váš dech, umíte kontrolovat všechno. Dech je pro jógové pozice zcela výchozím bodem – dech je vždy prvotní.

„Balancujte ve vesmíru (prostoru), vykročte do neznáma a zbavte se strachu“ K. S. Iyengar

 

Proč meditovat?

Meditace je velice důležitá pro zklidnění naší mysli. Naše mysl v sobě po většinu času neustále točí dokola ty samé myšlenky. A meditace má tu silnou moc, že myšlenky dokáže zastavit. A to je právě důvod, proč je meditace tak blahodárná. Protože dokáže zastavit negativní myšlenky. Dokáže zastavit ten vnitřní odpor, vnitřní rezistenci, vnitřní napětí a naopak nás dokáže zklidnit. Při meditace necháváme myšlenky plavat jako mraky na obloze. Při meditaci se myšlenkami vůbec nezabýváme. Při meditaci nám jde o náš vnitřní klid a mír. Při meditaci zažíváme pocity bezpečí, naplněnosti, bohatství. Při meditaci zažíváme pocity, že teď a tady máme všechno, co potřebujeme. A to je to největší bohatství na světě – vnitřní klid a mír.

Meditovat můžeme jednak v tureckém sedě, najít si nějaký klidný koutek, narovnat záda, zavřít oči nebo je nechat otevřené a jen se soustředit na svůj dech. Vnímat, jak se nadechujeme, vnímat mezírky mezi nádechem a výdechm.

A když se v myšlenkách zatouláme, opět se jemně vrátit k pozorování svého dechu.

A meditovat můžeme i celý den, během našeho každodenního života. Když jdeme po ulici, můžeme vnímat, jak zpívají ptáčci, jaký orchestrión pro nás hraje, že? To je krásná meditace. Podívat

se detailně, jak vypadá květina ve váze.

Vnímat jen vzduch, když běžíme. Vnímat to, jak ten vzduch nádherně chutná. Meditovat můžeme při sportu nebo i při úklidu. Když jsem byla již

na zmiňovaném zenovém retreatu, tak jsme měli

za úkol meditovat při úklidu. To znamená soustředit se s plným vědomím na to, co právě teď a tady člověk dělá. To je meditace.

A to je právě to, co se my “zápaďané” musíme naučit. Naučit se soutředit. Umět být pánem svých myšlenk. Umět být pánem svého vnitřního světa a nebýt otrokem svých myšlenek. Vzít odpovědnost do svých rukou tím, že my udáváme směr našim myšlenkám, našim pocitům. A toho lze dosáhnout právě v meditaci, kdy nejprve negativní myšlenky vypneme a zažíváme dobré pocity. Jakmile se naučíme vypnout negativní myšlenky, o to lépe dokážeme ovládat svou mysl v každodenních situacích, a sázet tak semínka kladného přístupu

k životu, který je blahodárný a ozdravný.

Uvolnit, pustit, odevzdat a síla vnitřního klidu

Krásná představa uvolnit stažené, pustit nefunkční a odevzdat bolavé, viďte? A přeci je to v našich rukách rozevřít je, uvolnit a pustit, co v nich křečovitě svíráme. A přeci je to v našich silách odevzdat to, co bolí naše srdce. A přeci je v našich možnostech překonat své ego a netlačit vše po jeho ose. Odevzdat se té vyšší síle, která nás stvořila a důvěřovat Životu, růstu, kráse, lásce, klidu a hojnosti. Propojit tělo a hlavu, sjednotit naše tělo, pak se dějí, nebojím se říci, až velkolepé věci.

 

Uvolnění, naslouchání svému tělu, regenerace, relaxace, to vše vede k zharmonizování těla, a tedy i naší duše. A to vše nacházíme při meditaci, která nás jemně vede zpět k prožitku “teď a tady”. A kdy jindy je příhodnější období přestat křečovitě svírat a na místo toho osvobozovat a pociťovat vděčnost, než právě teď a tady, že?

 

Nedávno jsem viděla pořad s Dalajlámou. Velmi jej obdivuji za jeho projasněnou mysl a usměvavou tvář a soucitné srdce. Vysvětloval, že základem buddhismu je pomáhat pokud můžeme. A pokud nemůžeme, pak alespoň nezraňujme. A také se mi moc líbilo, když mluvil o tom, jak důležitá je sebedůvěra, jak když začneme s vnitřním klidem u sebe, pak tento klid rozšiřujeme v rodině a rodina pak toto naladění rozšiřuje do celé společnosti… Nechť jsou naše životy provoněny právě těmito životními kvalitami jako je soucit, pochopení a respekt, to vám ze srdce přeji! 

„Vesmír reaguje na vaše vyzařování vibrací, na váš bod přitažlivosti, na vaše myšlenky a na to, jak se cítíte. Vesmír nereaguje na to, co se už projevilo ve vašich zkušenostech, ale na vibrace, které nyní vyzařujete… Procesu meditace učíme proto, že pro většinu z vás je snazší vyčistit si hlavu a nemít žádnou myšlenku, než mít čisté, pozitivní myšlenky. Když totiž zklidníte svou mysl, nevysíláte žádné myšlenky a v tomto stavu nevyvíjíte žádný odpor. “ Esrher a Jerry Hicks (Požádej a je ti dáno)

 

Tip na uzdravení sebeúcty

Pokud chceme uzdravit naše srdce, nikdy se nevyhneme tématu naší sebelásky a sebeúcty. Vytvořila jsem na toto téma již mnoho knížek, kurzů a mluvila hodně slov a stále mě o sebelásce nepřestává bavit mluvit či psát dále a dále. Věřím, že pokud nejsme ve vnitřní harmonii sami se sebou, těžko se cítíme šťastní. Náš vnitřní boj sami se sebou je to, co v nás způsobuje napětí, tenzi, „odpor“, odmítání sama sebe. Přičemž jde o to umět přijmout nejen naši osobnost (to, kdo jsme na mentální úrovni), ale také naše tělo (naše hmotná úroveň). Vnímejme proto naše těla s láskou a dávejme jim úctu! Vyslyšme potřeby těla a radujme se z tělesné krásy.

Z celého srdce si přeji, abyste cítili sami k sobě úctu, protože to je to, co uzdravuje rány duše.

Z celého srdce vám přeji, abyste se měli rádi a abyste v sobě každý den viděli ten poklad, který v sobě nosíte – vaši lásku, něhu a naději!

A nejlépe tyto poklady uvidíme, když hledíme dovnitř sebe.

A meditace je přesně takové zastavení u sebe sama, protože zprostředkovává zklidnění rozčeřené hladiny našich myšlenek. Přes tuto rozčeřenou hladinu těžko vidíme do hlubin naší duše, a navazujeme s ní tak hůře spojení. Jako když mícháme tureckou kávu a nevidíme na dno, ale jakmile necháme kávu bez míchání, kávová sedlina se usadí na dně a hladina se vyjasní. Přestaňme tedy míchat naše myšlenky, zvláště ty, které v nás vzbuzují nedobrý pocit ze sebe sama a nahlížejme naši božskou jiskru, jež máme uvnitř sebe. Tím naše sebeúcta dostane tu nejlepší výživu, kterou si zaslouží!

Přestaňte se sebou bojovat! Povolte otěže! Dejte si pohov od vnitřních bojů. Kdykoliv se vám vynoří opět kritika na sebe sama, řekněte si v mysli “STOP” a soustřeďte se na pocity ve svém bříšku! Tam je vždy klid a mír. To, co způsobuje bolest je naše napjatá mysl. To, co nás uzdravuje, je uvolnění. Ve vašem bříšku nejsou vnitřní boje, ty jsou ve vaší hlavě…

Představte si, že celý svůj život se držíme pouze v hlavě a zbytek těla vůbec nevnímáme, to by bylo velmi smutné a neženské, co myslíte?

Vnímejme tedy pocity těla a zvláště pocity v břichu, kde sídlí podle východní tradice centrum naší životní energie (tandem, hara)…

Také naši intuici uslyšíme skrze uvolněné tělo. Intuice je takový náš šestý smysl. Nedokážeme mu však naslouchat, pokud čerpáme své odpovědi pouze z naší hlavy… Rozum je fajn, ale není to maximum. Muži jsou více orientovaní směrem na rozum, uvolněte svoji ženskou energii, která je spjata s hlubokou intuicí a tedy s vnímáním celého svého těla…

Meditujme! Meditujme s radostí a meditujme třeba na gauči nebo ve vaně nebo na louce. Zkrátka neberme meditaci tak vážně a meditujme, kdykoliv a kdekoliv máme chuť! Co říkáte?

„ROZUM versus POCIT: Je naprosto nedůležité, jestli to chápe tvůj rozum! Zeptej se svého břicha, nikoho jiného!“ Pierre Franckh

Meditace omlazuje

Meditace omlazuje, protože při meditaci si nepřiděláváme vrásky. Meditace uvolňuje, a proto prospívá i našemu mladistvému vzhledu! Při meditaci nás nesužují dotírající myšlenky, propouštíme je a nevěnujeme jim pozornost. To, co nás nejvíce v životě stahuje, jsou právě tyto starostlivé myšlenky, přidělávající nám vrásky. To, co nás uvolňuje, je meditace, protože při ní nepřiživujeme žádné nepříjemně pociťované myšlenky. Při meditaci se věnujeme pozorování dechu, můžeme jej prodlužovat, prohlubovat, vést do bříška a z bříška, čímž dochází k velkému uvolnění jakéhokoliv stresu. Meditujte a pečujte tak o svoji vnitřní i vnější krásu! Co vy na to?

Meditace nejen omlazuje, ale také probouzí trpělivost. Vyvíjí nesoudící postoj, který je zakotvený v přítomnosti. Pomáhá lidem překonat rozervanost, nevědomost a nejistotu..

 

Co pro mne znamená meditace

Meditace pro mne znamená uvolnění, důvěru, radost, klid a mír, lásku…

Za největší a nejlepší meditaci považují radostné prožívání dne, vnímání šustění listů, dopadání dešťových kapek na okap, prožitek světla a lásky

v srdci nebo prohánění se v lese se svým psíkem a být při tom TEĎ a TADY…

Prožitek “teď a tady” je pak meditace každodenního života…

A věřím, že i prací, kterou člověk miluje, zcela přirozeně medituje. Co myslíte?

 

“Světlo léčí, voda uzdravuje, vzduch léčí, ticho léčí, nejhojivější a nejcennější balzám nám však poskytuje dobrotivé srdce.”

Theodor Fontane

 

 

 

Řešit versus vytvářet

Naše mysl neustále něco řeší – všimli jste si? Neustále v hlavě drží nějaké problémy a fackuje je ze strany na stranu a my máme pocit, že tím danou záležitost vyřešíme. Že ji vyřešíme, když ji rozcupujeme na kousky, když ji analyzujeme. Ale uniká nám, že ji takto cupujeme a analyzujeme třeba měsíce a roky, aniž by naše mysl k něčemu užitečnému došla. Jakmile se rozhodneme něco řešit, budeme to prostě stále jen řešit. Jak říká dr. Hew Len – máme dvě možnosti, jak žít. Tou první je žít z našich starých vzpomínek nebo se nechat vést inspirací od “božstva”. Představuji si neustálé řešení jako neustálé spínání spojů v mozku. Elektromagnetické impulzy blikají jeden přes druhý a přes tuto změť myšlenkových pochodů se zcela odsekáváme od proudění “vesmírné energie” a zároveň do světa nevyzařujeme harmonii, ale chaos. No, neříkám to proto, abych nám lidem spílala, už Buddha toto dávno říkal, že největším utrpením člověka je, že se pouští do nespokojenosti a utápí se v ní. A právě meditace nám umožňuje dostat se do harmonie, neboť změť myšlenkových impulzů utichá a my se tak ocitáme v prostoru, kdy jednak vysíláme ze sebe klid a mír a druhak si nijak nebráníme zpět harmonické záležitosti přijímat.

 

„Není třeba řešit problém.

Problém vytváří v první řadě napjatá mysl.“

Osho

  

 

Nehodnotit

V mé práci mnoho mluvíme se ženami o tom, jak je užitečné nehodnotit druhé, respektovat kdo jsou a stejně tak ani nehodnotit sebe a respektovat se. A opět jsme u otázky meditace a její role, pokud se chceme naučit nehodnotit. Meditace nám v tom výsadně pomáhá, protože při ní prostě nic a nikoho nehodnotíme! Necháváme myšlenky plynout, neulpíváme na nich a jen pozorujeme dech a vnímáme klid a mír v našem těle, v našem srdci. Proto meditujme a nehodnoťme, povznese nás to do výšin, ze kterých budeme mít krásnější pohled! Jak říká Shakti Gawain: “To nejúčinnější, co můžete udělat (a účinné to opravdu je) pro změnu světa, je vyměnit svá vlastní přesvědčení o podstatě života, lidí a skutečnosti za mnohem pozitivnější – a začít podle toho jednat.”

 

Mozkové vlny a meditace

Mnohé výzkumy ohledně meditace proved T. Hirai, a to s použitím EEG, jenž dokáže snímat mozkové vlny:

 

  • Beta vlny – 15 až 30 Hz (stres)

Beta vlny registrujeme u člověka rozhněvaného či podrážděného.

  • Alfa vlny – 8 až 14 Hz (klid a stabilita)

Pokud se mozek nachází ve stavu relaxace, bez jakéhokoli napětí či rozrušení, na elektroencefalogramu registrujeme alfa vlny.

  • Théta vlny – 5 až 8 Hz (lehký spánek)
  • Delta vlny – 0,5 – 4 Hz (hluboký spánek)

T. Hirai díky svému dlouholetému výzkumu mozkových vln meditujících mnichů prokázal účinnost meditace při zvyšování soustředění a při obnovování a posílení mysli i těla. Zjistil totiž, že zen buddhistická meditace je způsob, jak dosáhnout cíleného navození produkce alfa vln.

“Frekvence mozkových vln člověka, jenž se cítí dobře, je někde kolem hondnoty 19 Hz. Tato frekvence však bohužel rychle stoupá při stresu, nervozitě, strachu, agresivitě a dalších bičujících pocitech. V tomto stavu přicházíme o spoustu energie. Pokud je množství energie, již mozek potřebuje k produkci mozkových vln, příliš vysoké, pak dochází k nedostatečnému energetickému zásobování dalších tělesných funkcí, jako je nervový system, trávicí soustava, hormonální a imunitní systém, jež všechny závisí na dodávkách jedné a téže energie. Dnes je již známo, že uvolnění a vnitřně klidní lidé, i když zvládají velké množství práce, jsou méně náchylní k jakémukoliv typu onemocnění. Nízké frekvence mozkových vln napomáhají všem regeneračním a léčebným procesům v lidském těle a příznivě je ovlivňují. Proto se nemocní často nacházejí v jakémsi polobdění, odpovídajícímu frekvenčnímu rozsahu alfa. Člověk dosáhne stavu vnitřní vyrovananosti, když se jeho kyvadlo nepohybuje v příliš širokém rozsahu od jednoho kraje k druhému. Možná, že to znáš: jsi ve velkém stresu a rozrušen a v noci upadáš do hlubokého spánku, z něhož se ráno probouzíš unavený a nepříliš zotavený – kyvadlo je příliš rozkmitané na obě strany. Během meditace, při níž používáme prodloužený dech, se frekvence mozkových vln stabilizuje mezi 10 až 18 Hz. Během meditace dokážem s pomocí koncentrace na svůj dech vyrovnávat své mozkové vlny. Během meditace máme přístup ke svému podvědmí. Tvoříme vnitřní obrazy, které se manifestují také navenek. Sama stále nevycházím z údivu, jak nádherným způsobem se dokážou ve vnějším světě uskutečňovat mé vnitřní představy. Během meditace navíc navazujeme kontakt se svým vyšším já, jež stojí při nás s veškerou svou moudrostí a rozhledem.

Podle moudrosti starých Indů je vesmír řízen třemi silami – třemi gunami. Jsou to:

  1. Sattva-guna – lehká, čistá, jasná.
  2. Rajas-guna – ženoucí se, vášnivá, prudká.
  3. Tamas-guna – brzdící, líná, těžkopádná, tmavá…

 

Můžeme si položit gunu Rajas a gunu Tamas vedle sebe jako hromádky zlata na dvě misky vah. Čím rovnoměrněji je zlato rozděleno na obě misky, tím se nacházíme blíže stavu guny Sattva a tím harmoničtěji, snáze a šťastněji probíhá náš život. Vnitřní poháněč (buditel) nás pobízí k aktivitě a brzdič (uspávač) nám přináší nezbytný klid nebo nás do něj přímo nutí. Aktivita a pasivita by měly být vždy v rovnováze. Velkým cílem jogínů je, rozvíjet v sobě co nejvíce kvalitu guny Sattva.”Gertrud Hirschi (Duchovní síla jógy)

  

Meditace a dech

„Můj dech byl tichý a klidný…V srdci jsem vnímal vyrovnanost.“ T.Ward

Vědomí dechu je ve východní tradici posuzováno jako metoda vedoucí k nejvyšším stavům mystického vědomí, k objevování sama sebe, stejně tak jako cesta k lepšímu zdraví a hluboké relaxaci.

Také existuje velice praktický důvod, proč je dech excelentním objektem meditace – nevyžaduje totiž žádné speciální místo, ani žádné společníky, abyste se cítili dobře. Kdykoli si vzpomenete, lze se na něj obrátit o pomoc. A to je přeci uklidňující pocit, mít vždy při ruce pomoc, viďte?

„Je dobré najít si něco, co pomůže udržet vaši pozornost soustředěnou, co vás bude jako kotevní lano pevně spojovat s přítomným okamžikem  a přivede vás zpět, když se vaše mysl začne toulat. Dýchání velmi dobře splňuje tento účel. Může to být opravdový spojenec. Věnujeme-li pozornost vlastnímu dýchání, připomínáme si, že jsme teď a tady, takže jsme rovněž úplně bdělí a vědomi si toho, co se právě děje. Je překvapující, že o tom neví víc lidí. Dýchání je tady přece pořád, máme ho přímo pod nosem“, říká Z. Kabat.

 

Zen buddhistická meditace obsahuje tři hlavní prvky: kontrolu dechu, polohu těla a stav mysli. Co se týká kontroly dechu, zen buddhističtí mnichové dýchají pouze čtyřikrát až pětkrát za minutu, zatímco normální frekvence dechu dosahuje v průměru osmnácti dechů za minutu.

Mnichům se takové snížení frekvence daří následkem prodlužování výdechu, který je tak pomalý a jemný, že pod proudem vydechovaného vzduchu se nehýbne ani pírko připevněné na nose. Zatímco výdech nosem je pomalý, nádech nosem je velice rychlý. „Tento způsob dýchání využívá  jak břišní, tak i hrudní svalstvo“, říká T. Hirai. Začátečníkům se doporučuje systém počítání dechů. Při hlubokém výdechu se potichu počítá od jedné do desíti. Po celou dobu meditace je tedy třeba vnímat svůj dech, přičemž ten hýbe pupkem. Zhruba pět centimetrů pod pupkem leží dechový bod „tanden“, do kterého a ze kterého meditující vede vůlí svůj dech. A jsme opět u toho, jak je fajn, vnímat pocity ve svém bříšku a meditovat tak!

  

Meditace dle dona Miguela Ruize (4 dohody)

„Udělejte si chvilku, zavřete oči, otevřete srdce a vnímejte všechnu lásku, která z něj vychází… Soustřeďte pozornost na plíce, jako kdyby existovaly jen ony. Vychutnejte si pocit dýchání. Zhluboka se nadechněte a vnímejte, jak do plic vstupuje vzduch. Představujte si, že vzduch není nic jiného než láska. Naplňujte plíce vzduchem, dokud nebude mít tělo potřebu vzduch vypudit.

Pak vydechněte. Když vyhovíme jakékoliv potřebě těla, máme z toho požitek. Dýchání nám poskytuje velký požitek. Dýchání nám stačí k tomu, abychom byli neustále šťastní, abychom se těšili ze života. Být naživu je skvělé. Vychutnejte si požitek z toho, že žijete, požitek z toho, že cítíte lásku…“ 

 

Inspirace od dona Miguela Ruize (4 dohody)

„Jsme připoutáni k Soudci a Oběti. Utrpení nám dává jistotu, protože ho tak dobře známe. Žádný důvod trpět však neexistuje. Jediným důvodem, proč trpíme, je naše rozhodnutí, že budeme trpět. Podíváme-li se na svůj život, nalezneme mnoho výmluv, proč trpíme, ale žádný dobrý důvod nenalezneme. Totéž platí o štěstí. Jediným důvodem, proč jsme šťastní, je to, že jsme se rozhodli být šťastní. Štěstí je volba a utrpení právě tak. Možná nemůžeme uniknout lidskému osudu, ale máme volbu: protrpět si ho, nebo si jej užít. Trpět, nebo milovat a být šťastní.“

 

 

“Polovina našich potíží jsou jen představy, a když o nich pomlčíme, zmizí.” 

Robert Lynd

 

 

Meditace při chůzi

K meditaci chůze vyšla kniha Thich Nhat Hanha „Chodím a medituji“. V ní autor říká:

„Uvědomujte si také svůj dech, ten také vaše kroky vyživuje. Uvědomování si dechu je úžasný způsob, jak si zachovávat mír a pozornou mysl.”  

Zdá se být logická otázka, jak můžeme dávat pozor na chůzi a zároveň na dech. Je to možné, pokud ztotožníme své dýchání se svými kroky, pokud budeme počítat kroky a tedy měřit délku svého dechu počtem kroků, který připadá na jeden nádech a na jeden výdech.

Thich Nhat Hanh zahrnuje do meditace chůzí kromě těchto tří prvků – dýchání, počítání a kroky – ještě prvek čtvrtý a neméně důležitý, totiž poloúsměv. „Váš poloúsměv a míruplné kroky jsou zářivými perlami. Jsou krásné, ale jsou navzájem oddělené. Dech je tou šňůrou, která je spojuje a vytváří z nich náhrdelník bez jediné mezery. Buďte si vědomi svého dechu, pak vaše meditace v chůzi ponese to správné ovoce.“

A nyní jsou zde pro vás přichystaná dvě jednoduchá cvičení:

Meditace při chůzi – praktický návod

Mám velmi ráda meditaci při chůzi a nyní vás ji naučím, abyste ji mohli využívat kdykoliv pro svůj vnitřní klid a mír. Jak již bylo řečeno, meditace při chůzi využívá počítání nádechů a výdechů.

Tedy kdekoliv jdete a můžete se soustředit na svůj dech, máte příležitost k této meditaci. Počet kroků při nádechu by měl být vždy kratší než u výdechu, a to o jednu polovinu. Znamená to, že když se nadechujete na počet 4 kroků, budete vydechovat na počet 8 kroků. Doporučím zachovat tento poměr, pro začátečníky je nejlepší!

Čím více pokročíte s touto meditací v praktikování, tím můžete délku nádechu a výdechu prodlužovat – například 6 kroků při nádechu a 12 kroků při výdechu nebo 8 kroků při nádechu a 16 kroků

při výdechu.

Pomocí takové meditace nejen tělu prospějeme, že se řádně nadechujeme a vydechujeme, naše mysl se netříští o všechny možné myšlenky, ale nachází klid v soustředění se na počítání kroků a proces dýchání. A v neposlední řadě při takové meditaci ego nemá prostor tahat nás za nos!

Této meditaci se věnujte alespoň 15 minut každý den, co říkáte?

Již jsem se několikrát ve své praxi setkala se zkušeností žen, že jim nejde pořádně vydechnout. Jakoby stále v sobě chtěly držet něco, co způsobuje vnitřní napětí a měly problém ve výdechu se uvolnit. Pokud vám nejde snadno vydechnout, zkuste výdech provádět tak, jako když máte v ústech brčko. Výdech se tím zpomalí, prodlouží a zkvalitní.

  

Ukotvení v teď a tady – praktický návod

Jak jinak se nejlépe ukotvit v teď a tady, než pomocí dechu, viďte? Dávejte tedy vědomou pozornost přesně a pouze tomu, co právě děláte! Pokud se vám myšlenky zatoulají, zhluboka se jednou nadechněte a vydechněte a vraťte se k vědomému prožívání okamžiku.

Jeden příběh vypráví, jak Buddha přišel ke svým novým žákům, mezi kterými byl i jeho již dlouholetý, věrný žák. Buddha přišel mezi ně a říkal: „Teď si sedám… Teď si upravím oblečení, aby mne nikde netlačilo… Teď zvedám misku s čajem.“ A jeho věrný žák se mu začal klanět. Noví žáci jen nechápavě koukali a pak se věrného žáka ptali – proč se tak Buddhovi klaníš za to, že si sedá a pije čaj? To přeci umí každý! A věrný žák se na ně podíval a řekl: „Opravdu to také umíte takto vědomě žít v každém okamžiku?“ A žáci se poněkud zahanbeně ihned poklonili vědomému prožívání života, tedy probuzení Buddhy. I my se takto probouzíme, pokud žijeme teď a tady, a odevzdáváme se tak s moudrostí a důvěrou vědomému životu.

Rytmus dechu

Při meditaci při chůzi dostává náš dech krásný rytmus, což má blahodárný vliv na naši psychiku. Proč? Protože rytmus znamená z našeho pohledu řád. Rytmem je naplněn celý vesmír – otáčení zeměkoule, z toho plynoucí střídání dne i noci, ročních období, příliv a odliv, atd. Pro lidský organismus jsou pak nejzákladnější dva rytmy: dech a tlukot srdce. Matky také nosí nevědomky dítě na levé straně, aby slyšelo tlukot jejího srdce, a tím bylo klidné. Ze zkušenosti víme, že zavedení rytmu do práce ji usměrňuje a snižuje svalovou i intelektuální únavu. Dále nám například rytmický krok dovoluje překlenout velké vzdálenosti bez výrazné únavy, zatímco nerytmický krok velice unavuje. Jistě si vzpomene na únavné „courání“ po obchodech, viďte? Stejně tak trhavý, nerytmický dech ztělesňuje nejistého, zmateného či vystrašeného člověka.

Člověka proto tolik posiluje poezie, hudba či tanec, neboť se při nich dostává do rytmu, spojuje se tak s řádem, kterým je vesmír vyplněn, a to mu dává blahodárný a uvolňující pocit náležení. Proto zanechme nevědomého každodenního trhaného, nerytmického, mělkého dýchání a dejme prostor tomu vědomému a rytmickému dechu během meditace!

 

A ještě o dýchání

Doktor Heinrich Egenolf se ptá: “Který hostitel podává svým přátelům nádherně perlivé šampaňské v neumytých, zamaštěných číších?” Správné dýchání tedy začíná správným vydýcháním, to nás totiž zbaví spotřebovaného vzduchu a v plicních sklípcích se uvolní prostor pro čerstvý vzduch. Výdech však musí být tichý. Pokud dýcháme tiše, dýcháme totiž pomalu.

Doktor Egenolf vypráví příběh o psu a jeho pánu. Pán v místnosti kouří a za čas se rozhodne vyvětrat se i se psem. Pes venku začne hlasitě štěkat a pán lapá po čerstvém vzduchu. Pes se vrátí čilý, pán ještě více unavený. Důvod je prostý, pes se štěkotem vydýchal, kdežto pán se nezbavil škodlivin v plicích a jen do nich nalapal trocha vzduchu bez pořádné výměny.

Také mistři východních bojových umění, kteří získávají energii řádným vydýcháním, vědí, že člověk je nejslabší, když se nadechuje a nejsilnější, když vydechuje. Při řádném výdechu totiž dochází ke zpevnění břišních svalů, tudíž se stává člověk stabilnějším než při nádechu, jenž má za následek ochablé břišní svaly. Proto se snaží zasáhnout protivníka právě v tomto „mrtvém bodě“, když je při nádechu nejbezbranější.

Lze také citovat myšlenku K. G. Dürckheima, o které již byla dříve v této knížce řeč: „…v úplném vypuštění vzduchu se projevuje důvěra v život… Když se člověk dokáže plně odevzdat výdechu, nachází zpět sám sebe.“ Ovšem pokud zdůrazňujeme výdech, neznamená to, že podceňujeme vdech. Čím úplněji vydechujeme, tím hlouběji se nadechujeme… Nádech se rodí z výdechu… Je tedy samozřejmé, že ke správnému dýchání nám pomáhají rovná záda, volné oblečení bez pásků, hluboké dýchání a správné vydýchání.

Z toho vyplývá, že ideální dýchání je HLUBOKÉ, POMALÉ, TICHÉ, NENUCENÉ. 

 

Jednoduché cvičení:

Dech a rovná záda

Kdykoliv si vzpomeneme – nerovnejme záda a zhluboka se nadechněme a vydechněme! Ruku na srdce – kolikrát za den se zhluboka nadechneme? Kolikrát za den si uvědomíme své držení těla a rovná záda, která právě umožňují kvalitní dýchání? Dech je život, a proto dýchejme! Rozdýcháme tak svou vášeň v těle i v duši! Rozdýcháme tak vášeň k životu! Je to jako když do malinkého plamínku ohně dýchneme a on se rozhoří ještě více!  

„Člověk je úplný a harmonický, když kultivuje své tělo, svou mysl i svůj vztah k absolutnu.” V. Smékal

Děkuji, že jste díky této oáze v duchu se mnou! Přeji vám mnoho podnětných a krásných zážitků s pravidelným každodenním meditováním! Věřím, že si jej zamilujete a přinese vám mnoho dobrého! Velmi si vážím vaší důvěry a nezapomínejte, že jsem na cestě meditace a lásky vždy s vámi! Jitka

 

logo update

Aktuální články

Všechny články »

Přihlaste se k odběru novinek

Email *