Básně

verze pro Fb

 

 

Proč miluju básně?

Protože jsou jako hravé vlnky v moři

Vždycky jsem milovala poezii

 

Báseň naději a odvahu dává

Tančí, směje se a laškuje

Je to něha sama

Je to rytmus sám

Sálá z ní život, vášeň a láska

 

Proč lidé milují básně?

Pro jejich křehkost

Pro jejich zrod z jemných dotyků slov

Básně jsou vlastně jako lidé

Přesně tak jemné, vášnivé a láskyplné


 

Požádej

Požádej Všehomíra

A on ti dá více než jen

Jeden paprsek světla…


 

Krajky mých snů

Krajky mých snů

Tak jemně utkané

Jak pavučinky slibů

Jen mrknutím oka se mohou přetrhat

 

Krajky mých snů

Tak prchlivé

Nedočkavé někdy rána

A jindy zase trpělivě sedí

Celou noc na mé posteli

Hned vedle mě

Jako strážní andělé

 

Krajky mých snů

Raduju se z nich

A šeptám jim zpět potajmu

Jak vděčná jsem za jejich svět náznaků

 


Moudrá stařena

Spočítej a počítej svoje vrásky

Na tváři

Nikdo neví, jak se cítíš

Jen ty sama ve svém srdci


Stýská se mi

Stýská se mi

Zvláště v podvečer

Stmívá se

Ta roztodivná barva odcházejícího dne

Melancholii po zdech maluje

Jak ráda bych se s tebou právě teď radovala


Luna

Luna – ta mocná noční síla

Luna – zrod novému dni dává

Slovo “Luna” – jak pododné slově “Lůno”

Vše živé v něm stvořeno!

Luna – královna noci

Hledí, pluje, roste nebo ubývá

Tak jako žena

Tak jako my všechny ženy světa


Láska

Potichu, pošeptej mi do ucha

Největší krásu tohoto světa

“No přeci tou je Láska!”


 

Následuj svoji blaženost 

Hejna ptáků

Krouží na obloze

A já je pozoruji

Z úpatí hory

Na jednom z jejímž vrcholů

Bych chtěla stát častěji

Protože je tam tak blaze


Snad někdy pochopím 

Snad někdy pochopím tento svět

Plný skrytých a odhalených tajemstvích

 

Snad někdy pochopím

Proč není snadné povznést se v myšlenkách

Nad chmurné mraky a najít své zářivé slunce

 

Snad někdy pochopím

Proč to zde na zemi musí někdy bolet

Aby přišlo určité poznání

 

Snad někdy pochopím

Proč smutek se tak rád choulí v krajinách lidské duše

Jako chuchvalce prachu ne a ne odejít

 

Snad někdy pochopím

Že každý má v podstatě dobré srdce

Jen se těm srdcím otevřít!

 

Miluju když lodě plují po řece

Ten uvolněný spád

Kéž bychom my všichni pochopili…


Smysl života

Schovej se v chmýří pampelišek

Stejně tě znovu objevím!

 

Směj se, že tě nedoženu

Že jsi stále tady stejně vím!

 

Jsi totiž můj smysl života

A díky tobě život mezi prsty neutíká

Ale teče klidně a důstojně jako řeka

 

A ačkoliv jsi občas rozverný

Jako malé kotě

A občas se mi chceš zatoulat

A zkoušet trpělivost mojí

Stejně tě miluji

A přijímám láskyplně

Vždy a všude

 

Tak dej si už říct

A zastav se!

A pomazli se se mnou

Jako to kotě

Které ví

Že mu je dobře v mém náručí!


Tvořivá meditace

Když píšu báseň

Nikdy nejsem ve stresu

 

Když píšu báseň

Je to jako

Když vás lehký vánek

Zabalí do bavlnky bezčasů

Do bavlnky klidu, míru a bezpečí

A v tu chvíli

Jsem pouze teď a tady

 

Když píšu báseň

Slova vyplouvají v mé mysli

Jako čumáky delfínů

 

Jen tak vás polechtají

A nečekají

Zda je pohladíte také

Jen tak se vás jemně dotknou

A vy si jich buď všimnete

Nebo ne

 

A právě když píšu básně

Všímám si těch jemných slov dotyků

A stejně jemně je zachytím

Možná by se tento proces dal nazvat “tvořivou meditací”

Zkuste ji také!:) 


 

K Tobě

Víš, nevím

Proč dělají lidé věci sami proti sobě?

Od druhých jsme se to naučili?

A tak přeci musí být cesty zpět!

Zpět k Tobě, kde je láska, klid, mír a naděje

Žádný vyrovaný člověk si přeci neubližuje!


Děkuji Ti!

Děkuji Ti, milosti

Milosti boží

Za dary

Za mraky, slunce, řeky a moře

Za tělo a vášně

Děkuji Ti, milosti

Milosti boží

Skláním se před tebou

S vděčností k mé víře 


 

Letmý úsměv

Letmý úsměv

Kradmý zamilovaný pohled

A všude kolem závěje sněhu

Jeden moment

Na který si již pak nikdy znovu nevzpomeneš

Nebo ano?


Pro kněze

Snad mi nechceš říci

Že život je těžký a že je to utrpení

 

Snad mi necheš říci

Že se člověk nemá mít rád

A má se pro druhé roztrhat

 

Snad mi nechceš říci

Že se radují jen blázni

 

Snad mi necheš říci

Že pocity viny a odmítání jsou ctnostné

A sebeláska že je hřích

 

Snad mi nechceš říci

Že tmářství vždy vítězí

Snad mi necheš říci

Že bohatství je špatné

 

Snad mi nechceš říci

Že muž má blíže k bohu než žena

To se mi tedy opravdu nezdá!

 

Snad mi necheš říci

Že homosexuálové nejsou hodni přijetí

 

Já věřím, že láska a pravda vždy vítězí

A bůh je čistá láska, která nikdy netrestá

Ale každého hýčká, těší, miluje a laská


Teď a tady

Vše je okamžik

Vše je stvoření Všehomíra

Vše je okamžik stvoření

Vše je zde, dnes, teď a tady

A né zítra! 

 

Chtěla bych pochopit Tebe

A zakusit tak království nebeské uvnitř sebe

 


dark-lady_17-1209121037

Tančete v rytmu své duše…

Psychologické poradenstvíKnihy a e-booky

KNIHY
BROŽURKY
INSPIRACE
ČLÁNKY
ON-LINE
MANDALY
VIDEA

Aktuální články

Všechny články »

Přihlaste se k odběru novinek

Email *