shadow

Jak začít milovat své vnitřní dítě

„Každá vaše životní etapa je ve vás uložená – je uložená ve vašem vědomí a ve vaší paměti. Jako děti jste měli pocit, že když se něco stalo, bylo to kvůli vám. Děti žijí v představě, že pokud budou dělat vše dobře, rodiče je budou milovat a nebudou je trestat. Tuto představu přestaneme mít kolem pátého roku života. Rozhodneme se tak, protože si myslíme, že s námi přece jen něco je a že již s tím dřívějším dítětem nemáme nic společného. Stejně tak jsme my všichni v duchu i rodiči. A v případě většiny z nás tento vnitřní rodič peskuje dítě v nás téměř neustále.

Zaposlucháte-li se do svého vnitřního monologu, uslyšíte to peskování. Můžete skutečně slyšet toho rodiče ve vás, jak vám říká, co děláte špatně a co byste mohli dělat lépe. V určité fázi našeho dětství jsme totiž sami sobě vyhlásili válku a začali sami sebe kritizovat, tak jako nás kritizovali naši rodiče: Jsi hloupý/á. Nejsi dost dobrý/á. Nic neuděláš správně. A z tohoto neustálého kritizování se stal zvyk. Jakmile vyrosteme a stanou se z nás dospělí, většina z nás si přestane uvědomovat, že v něm existuje dítě nebo toto dítě neustále snižují, tak jako to jim samotným dělali jejich rodiče. Takže se vše opakuje znovu a znovu.

Pokaždé, když máte z něčeho starch, uvědomte si, že se v tu chvíli bojí dítě, které je ve vás. Dospělý se nebojí, s dítětem však nemá bližší vztah a není tu pro ně. Je tedy třeba, aby si dospělý vytvořil s dítětem vztah.

 

 

Jak si vytvoříte vztah se svým dítětem?

Prvním korkem je poznat toto dítě prostřednictvím cvičení před zrcadlem. Kdo to vlastně je? Proč je nešťastné? Co můžete udělat pro to, aby se toto dítě cítilo milováno a v bezpečí?

Hovořte se svým vnitřním dítětem o všem, co děláte. Vím, že to může znít hloupě, ale funguje to. Dejte svému vnitřnímu dítěti najevo, že se od něho neodvrátíte nebo je neopustíte, kdyby se stalo cokoli, že tu budete vždycky pro ně a budete ho vždycky milovat.

Vaše vnitřní dítě touží pouze po tom, aby byl na ně brán zřetel, aby se cítilo v bzepečí a aby bylo milováno. Můžete-li si během dne vyšetřit alespoň trochu času na to, abyste započali interakci s tím človíčkem ve vás, uvidíte, že život začne být mnohem lepší.

Řekněte si následující afirmaci: „Jsem ochten/ochotná milovat a přijmout dítě, které je ve mně.“

 

Starejte se o svoje vnitřní dítě. Je to totiž právě toto dítě, jež se bojí. Které je nešťastné. Je to právě toto dítě, které neví, co dělat. Buďte tu pro své dítě. Obejměte ho, zahrňte láskou a snažte se co nejvíce, aby dostalo to, co potřebujete. Přesvědčte svoje dítě, že ať se stane cokoliv, vždy tu pro něj budete…

L.L. Hay z knihy „Afirmace – Cvičení u zrcadla“