SEBEPŘIJETÍ

„SEBEPŘIJETÍ“

Každá žena je jedinečná – a už v tom je její veliká cena! Každá žena má v životě na výběr, co si o sobě bude myslet. Může si myslet, že je buď nezajímavá a šedivá kočka, která si nic dobrého v životě nezaslouží. Nebo si může myslet, že je angorská kočka, která si zaslouží jen to nejlepší. Každá žena je svým způsobem krásná – už jen svoji výjimečností…

Překonejte staré názory společnosti o tom, že sebeláska je špatná a ovane vás svěží vánek lásky, svobody a radosti. Za sebelásku se dnes považuje kdeco – například arogance. Věřím, že člověk, který žije v opravdové čisté, bezpodmínečné lásce, tak i lásku hýčká v sobě samém a šíří ji kolem sebe…

 

 

 

Nekritizovat se! Oceňovat se!heart-669380_640

 

 

Kdo jste?

Každý vnitřně a přirozeně touží po lásce, po štěstí, po zdraví a prosperitě. Zeptejte se lidí, hádám, že vám každý přikývne, že vlastně ano, že takový život by byl fajn. A pak často člověk povzdychne: “Ach jo, ale to není nic pro mě. Já nejsem dost hezká… Já nejsem dost štíhlá… Já nejsem dost schopná… Já nejsem… Já nejsem….” Zkusme místo toho začít říkat KDO JSME!!!

  

„Skutečným tajemstvím síly je uvědomování si síly!“ Charles Haanel

 

 

 

Noc s angorskou kočkou

Francouzky nikdy nespí samy, no však Češky jistě také ne, viďte? Francouzky jsou ženy, které mají vysoké sebevědomí. Jsou to angorské kočky, nešetří na sobě. Mají tu nejlepší kosmetiku, oblékají se do těch nejlepších materiálů a považují si samy sebe jako šarmatních okouzlujících žen. A přitom – ženy v České republice by je jistě mohly strčit svojí krásou a půvabem do kapsy, co říkáte? Jen to sebevědomí trošku napřímit, že? Dopřát si ten luxus vědomí, že jste krásná, atraktivní, zkrátka sexy žena. A to vy jistě jste!

 

Kočičí rada před usnutím

Kočičí rada před usnutím se vám bude určitě líbit! Je totiž hravá, příjemná, uvolňující. Když se položíte do postele, zavrtáte se do peřiny a ucítíte klid, bezpečí a teplo, protáhněte se jako kočka. Lehněte si na záda a zatněte „drápky“ a představte si, že jste nádherná kočka, o kterou je postaráno. Uvolněte celé tělo, obličeji darujte výraz blaženosti. Vnímejte ten pocit, jaký mají zcela přirozeně kočky, že vy si zasloužíte, že jste dost dobrá a máte svoji nezaměnitelnou hodnotu! Každý se rodíme jako originál! Jemně se protahujte, vrňte a užívejte si ten pocit svoji vnitřní i vnější krásy!
A ještě další tip na příjemné usínání:

 

 

Prostě to nechat překulit

Znáte ty dny, kdy vám vlastně nic moc nejde? Nemáte do ničeho chuť? A víte, že byste mít chuť měla a také že byste měla mít energii a necítit se tak „vyždímaná“? Takový ten vnitřní boj sama se sebou?

A přesně tento vnitřní boj sama se sebou nám odebírá tolik energie, že bychom s ní v jiný den mohly vytvořit přímo veledílo, viďte? Někdy se zkrátka vyplatí sedět jen na gauči a koukat z okna nebo se jít jen tak projít, bez žádného cíle, prostě jen pro radost, pro relax.

V takových dnech se vyplatí poddat se tomu, že dnes není den na to, aby se věci úplně dařily a že je to tak prostě v pořádku. Nechat ten den překulit, netlačit proti němu. Někdy je jakoby “postavení hvězd nebo planet” takové, aby se věci spíše rozpouštěly než vytvářely… A tak je moudré nehodnotit ani sebe, ani ten den, prostě to vše jen přijmout. V takovém přijetí náhle pocítíme krásnou úlevu a odliv energie z nás se jemně zastaví…

 

“Vždy říkám, že když se hlas a vize uvnitř stanou pronikavějšími, jasnějšími a hlasitějšími než názory zvenčí, zvládli jste svůj život!”

Dr. John Demartini

 

 

Angorská kočka, která zná sílu představivosti

Vizualizace je skvělý nástroj. Třeba v józe můžeme vizualizaci najít pod termínem „sankalpa“. Princip je jednoduchý: v uvolněném stavu si člověk vybavuje všemi smysly, co by rád manifestoval, a doprovází to ještě kladnou afirmací, kterou si v duchu odříkává, například při únavě: „Moje je tělo je vitální.“ Vzpomínám si na svůj vlastní příklad. Byla jsem již ve zmíněné resort sv. Kateřiny pracovně a tam mě dovezly kolegyňky autem. Zůstávaly tam však o den déle, tedy zpátky jsem měla koupenou jízdenku na autobus, protože neřídím. Ale v hloubi duše jsem si přála, abych mohla s někým odjet autoem zpět do Prahy, kdo by tam měl cestu. A tak jsem se šla projít při západu slunce a velmi klidně a jasně jsem vyzařovala své přání, že po tom skutečně toužím. Poprosila jsem anděly a nechala to na „životním proudu“, jak tuto záležitost uskuteční. Vůbec jsem netušila, kdo ani jak by mě mohl odvézt, ale rozhodla jsem dát plnou důvěru “vesmíru”, že on přeci jen vidí více, dále, hlouběji a dokáže věci zorechstrovat mnohem snadněji, efektivněji a přesněji než já. A tak jsem si užívala ve své představě, jak sedím v autě a jsem šťastná. A druhý den ráno ke mně přišla jiná kolegyňka, že dnes odjíždí a že si rozmyslela, že než pojede domů na Slovensko, že pojede navštívit své příbuzné v Praze a jestli nechci svézt. Nádhera, viďte? Neumíte si představit mou radost a vděčnost! Vizualizace je o úplném zaměření pozornosti kýženým směrem. Problémem při vizualizaci ovšem může být, že se nejlépe provádí v relaxovaném stavu, a to si v naší západní civilizaci mnohdy neumíme lehko navodit. Představivost je jedna věc, druhá je jí věřit a třetí je ji umožnit, viďte?…

Proto je tak důležité znát sebe sama, aby člověk věděl, co vlastně chce, co si představovat, co k sobě nechat přicházet… Buďte svému rozhodnutí věrná!

 

Drobounká cvičení:

  1. Nikdy nemluvte o sobě “jsem blbá, děsná, hrozná, strašná”. To vás dostává pryč z proudu lásky a úcty sama k sobě!
  2. „Zkuste komunikovat s vnitřním dítětem prostřednictvím psaní. I v tomto případě vyjde na povrch spousta informací. Vezměte si na to tužky nebo fixy dvou různých barev. Jednou barevnou tužkou v dominantní ruce napište otázku. Potom druhou tužkou v nedominantní ruce nechte dítě napsat odpověď. Je to naprosto fascinující cvičení. Když píšete otázku, dospělí si myslí, že všechno znají, ale ve chvíli, kdy vezmete psací náčiní do opačné ruky, vyjde často úplně jiná odpověď, než jakou jste očekávali.” L. L. Hay “Síle je ve vás”

 

 

 

Zodpovězte si tyto otázky a odpovědi si napište:
Jak jste se sebou soucitní? Jak si dokážete odpouštět? Jak se umíte podopřit?

 

Sebeláska je ten největší dar, který nám byl darován v momentě našeho zrození a je škoda jej zašlapat. Přijměme tento dar s radostí v srdci, protože nám byl darován tím, co nás přesahuje, tedy bohem, láskou, božskou milostí, vesmírnou inteligencí… Pokud v našem srdci sídlí úcta sama k sobě, sídlí tam i úcta k druhým a k tomu vyššímu. Oslavujeme tak to, co dává život. Pokud se navrátíme k tomuto pokladu sebeúcty, můžeme s ním disponovat na všech úrovních našeho života a obohacovat tak svět… Mám ráda píseň “Happy” od Pharrella Williamse a představuji si při ní, jak Češi v ulicích tančí. Je to úsměvné, mám ten pocit ráda… Tančete i vy v rytmu své duše, aniž byste se nechala stahovat tím, co ti druzí…

 

Úkol: Akce
  • Pokud se rozhodujete v nějaké situaci a nevíte, jak oříšek rozlousknout, zeptejte se vždy: „Co by dělal člověk, který se opravdu miluje?“

 

Drobounké cvičení:

Vyklepání: vyklepejte z celého těla napětí, a to kdykoliv si vzpomenete!

 

 

Kladný přístup

mussels-1584008_640

 

Kladný přístup člověku dodává vyrovnanost, zdraví a životní spokojenost. Kladný přístup pomáhá mysli, aby nezatrpkla a tělu, aby bylo pružné a rovné! Staří jogíni moc dobře věděli, že optimistická mysl je základem štěstí. Optimistická mysl člověka nabíjí, uzdravuje, dává křídla, kdežto pesimistická mysl člověka vysušuje, kormoutí jeho tělo i duši… 

„Veselý člověk je mistrem své duše.“ W. Shakespeare 

Vděčnost

nature-1593406_640

 

Ach ano, jak krásné je téma vděčnosti! Vděčnost uzdravuje srdce a přináší lesk do našich očí. Vděčnost naplňuje náš život pocitem, o kterém jsem přesvědčená, že patří mezi naše největší bohatství….

 “Neztrácejte už ani okamžik litováním, protože prociťujete-li nanovo chyby minulosti, jako byste se jimi znovu nakazili!” Neville Goddard

 

Srdce naplněné vděčností je jedním z největších bohatství, kterým člověk může disponovat. Vděčnost naplňuje život radostí a klidem. Každý den vonět k tomuto květu pro štěstí je jistě moudré rozhodnutí, co říkáte?

 

Cvičení:

Vděčnost

Vděčnost je pocit, který v nás dokáže zažehnout naši přirozenou vášeň, která pulzuje v našich žilách, v našem srdci, v naší duši a také dokáže otevřít právě naše srdce té všeobjímající energii, která je nasycena vášní a vždy připravena nás dosytit. A my můžeme vnímat více naše dary každý den. Kdykoliv si vzpomenete, přetáhněte si přes hlavu pomyslné tričko s nápisem “požehnaná” nebo “obdarovaná” a těšte se z darů, které již máte nebo na které se těšíte!

Otázky k zamyšlení:
  • Jak často pocítíte ve vašem srdci vděčnost? Kolikrát za den? Pokud pociťuji vděčnost málo – proč?
  • Co můžete udělat pro to, cítit ve vašem srdci vděčnosti více?
  • Je někdo, komu byste mohli vyjádřit vděčnost právě teď hned? Tak to udělejte, co říkáte?:)

Nezapomínejte na to, že jste obdarovaní různými dary vnějšími, ale i těmi vnitřními – vaši krásou, vaší jedinečností, vaší láskou, vaším pochopením, vaším smyslem pro humor, vašimi talenty, vaší něhou, vaší vnitřní sílou, vaší představivostí, vaší vytrvalostí, vaším tělem, vaší vášní…

 

Drobounké cvičení:

ANO a vděčnost

Toto cvičení zkoušejte provádět těsně před spaním. S nádechem si řekněte vždycky nějakou záležitost, věc, člověka, za kterého nebo za co jste vděční a s výdechem jednoduché a procítěné “ANO”…

 

“Polovina našich potíží jsou jen představy, a když o nich pomlčíme, zmizí.” Robert Lynd

 

Najděte sama sebe.

Najděte uvnitř sebe, kdo skutečně jste.

Objevte své dary, talent, schopnosti a dovednosti a přestaňte odporovat sama sobě a těmto darům.

Soustřeďte se na to pravdivé, co je uvnitř vás a obohatíte nejen svůj život, ale i životy ostatních. Co myslíte?

  

Udělejte si v sobě jasno!

Není úplně jednoduché mít v sobě jasno, viďte? Tolik podnětů z venčí, tolik lidí a tolik různých názorů! Média, informace, informace, informace… Stále se na nás hrnou a zahlcují náš vnitřní svět, se kterým nás nikdo v dětství nenaučil pracovat. Vlastně nás nikdo nevedl k tomu jej poznat, natož s ním pracovat, že? Udělat si v sobě jasno je krásný pocit, protože když máme jasno, není tam zmatek. A ve zmatku se nám stahuje hrdlo, mělce se nám dýchá a naše křídla jsou skleslá a my se bojíme letět, protože vlastně ani nevíme kam a proč. Udělejte si jasno v tom, při čem se cítíte vy jedinečně v souladu! Proto je tak důležité umět naslouchat sama sobě, abychom si porozuměly a abychom slyšely tu inspiraci, která je nám dána boží milostí! Udělejte si v sobě jasno a nehledejte souhlas s ostatními, hledejte soulad právě s božskou jiskrou, kterou máte uvnitř!

 

Slova Theodora Roosevelta

“Pokud vás zaskočil neúspěch a něco se vám nepovedlo, dostali jste se do těžké situace, uklouzli jste, upadli  a poranili se, pokud vás lidé pomluvili a urazili, udělejte jednu věc: zapomeňte na to! Není totiž nač vzpomínat! Přízraky minulých urážek a pomluv vás mohou okrást o mnoho šťasných hodin hodnotného života. Jen málo z nás si uvědomuje, jakou spojitost má den či hodina života s úspěchem, štěstím a osudem. Je snadnější snít o budoucím obrovském úspěchu než se pokusit o dosažení velkého úspěchu v přítomnosti. Dnešní den se skládá z pomyslných kvádrů, z nichž stavíme vlastní budoucnost. Jsou-li v nich defekty, obdobná bude i stavba naší budoucnosti. Velkolepá a skvostná budova, o níž jste snili, přesně odpovídá tomu, co vložíte do dnešního dne. Svět poskytuje příležitosti těm, kdo je umějí využívat. Síla a bohatství se ukrývají v přítomných okamžicích a hodinách. Ubíhají a čekají, až je nějaké ostré oko uvidí, jemné ucho uslyší a šikovná ruka zrealizuje. Negativní myšlení k ničemu dobrému nevede: pouze ničí, boří a rozbíjí. Je snadné upadnout do zármutku – je to však pro úspěch nesmírně škodlivé. Musíme se nejprve zbavit všeho negativního, abychom přitáhli prosperitu a rozvinuli se jako tvořivá osobnost. Přestože se vám něco nedaří, vždy je lépe se pozitivně rozhodnout a rázně to plnit než tápat a být nerozhodný, měnit úmysly a neustále odkládat věci na druhý den.”

 

Anthony Robbins o “chybách” neboli o cenných životních zkušenostech:

“Vzpomeňte si na největší chybu, které jste se minulý rok dopustili. Možná vás pomyšlení na ni dosud skličuje. Je ale možné, že tato chyba byla součástí celého řetězce událostí, který vám přinesl více úspěchu než zklamání. Zamyslíte-li se nad tím, uvědomíte si, že jste si z “chyby” odnesli více ponaučení než z čehokoli jiného, co vás v té době potkalo. Máte tedy dvě možnosti: vyčítat si všechny své chyby, nebo je chápat jako zkušenost a vzít si z nich ponaučení. Každá zkušenost má několik významů. Záleží na vašem rozhodnutí, co zdůrazníte a na co se soustředíte. Základem úspěchu je zvolit pro každou zkušenost takovou interpretaci, která pracuje pro vás a nikoli proti vám… Zkuste se na chvíli zamyslet a vzpomenout si na pět svých největších selhání v životě. Co jste se z nich naučili? Jsou to pravděpodobně vaše nejcennější životní zkušenosti…”

Úryvek z knížky “Nekonečná síla”

 

 

Drobounké cvičení:

King kong

Každé ráno a každý večer se pobušte pěstmi po hrudníku. Je to cvik, kterému se říká “King kong” a silně působí nejen na naše sebevědomí, vědomí naší hodnoty, ale také na krásu, protože aktivuje brzlík, který je prý spojený s mládnutím!

 

 

Dávání a přijímání

Umění přijímání spočívá v tom dovolit si přijmout! A to nás vede k základnímu přesvědčení “Jsem dost dobrá!”, které právě otevírá dveře k umění přijímání.

“Vesmíre, jestli má teď někdo obdržet velký dar a není ochoten ho přijmout, pošli ho ke mně. U mně je pořád otevřeno a žádné požehnání neodmítnu. Díky!” Harv Eker

A se zavřeným srdcem je těžké přijímat i dávat, viďte? Toltékové vidí svět jako jedno velké srdce. A naše srdce jsou mnohdy zavřená bolestí a strachem. Pokud věříme, že naše srdce ochráníme tím, že ho uzavřeme, podléháme iluzi, která nás stojí mnoho sil a radosti. Uzavřené srdce vyzařuje chlad, odmítání a nepřijetí, což jsou životní kvality, které bolí a je v nich smutno. Naopak otevřené srdce se nebojí, ale důvěřuje, miluje a je vděčné, a proto si k sobě dle zákona rezonance přitahuje podobné životní kvality. Otevřít svá srdce je k našemu nejvyššímu blahu… A zvláště otveřít srdce vůči sama sobě se zdá pro nás mnohé výzvou! Mějme se sebou trpělivost! Otevřené srdce tepe životem, je radostné! Naslouchejme potřebě srdce se otevřít a milovat…

„Děkuji ti!“ Touto afirmací dáváme najevo, že chápeme, že nám energie lásky pomáhá ve všech směrech a vyjadřujeme jí vděčnost za dary. A také tato afirmace cvičí nejen vděčnost, ale také pokoru k tomu, co nás přesahuje, která našemu egu tolik chybí!

 

 

Dostihový kůň s hlavou vpřed nebo šarmantní žena s hlavou vzhůru?

Jednou si nechala moje kamarádka ode mne zkusit metodu „focusing“. Při vnímání svého těla a pocitů náhle pocítila, jak ji táhne hlava vpřed a řekla mi, že si připadá jako dostihový kůň, že se stále někam žene. Ruku na srdce, kdo by takový pocit občas ve svém životě nezažil, že?

Věřím však, že sebeuvědomování má sílu, která nás může přivést k hlubšímu pochopení toho, že není kam spěchat, že vše máme uvnitř sebe a že je lepší být šarmantní ženou, která přirozeně drží hlavu vzhůru, než aby se poddávala naučenému a navyklému tahu kupředu.

Ženy, my nejsme dostihoví koně, viďte?! Nejsme rodu mužského, ale ženského! Jsme principem intuitivním, pasivním. Pasivním ne však ve smyslu, že nikdy nic neděláme, ale pasivní v tomto významu znamená, že umíme k sobě nechat věci přicházet. Naše pasivita netkví v tom celé dny ležet na gauči, ale v tom rozumět sama sobě a mít otevřenou náruč pro to, co je v souladu s naším niterným já.

 

Drobounké cvičení:

Rozpřáhněte paže

Každé ráno a každý večer před zrcadlem v koupelně roztáhněte paže a řekněte buď nahlas nebo v duchu: “Jsem připravená přijímat dary vesmíru”…. A zkuste do toho dát ten pocit, že si dary vesmíru přijímat zasloužíte! Mějte se ráda!

Odpustit a vytrvat

cloud-600224_1920

V knížce Napolena Hilla „Jak přelstít ďábla“ se dostáváme opět hlouběji pod povrch. Uvědomíme si, že zvyk je to, co nás drží za šos. Napoleon Hill tento „zvyk“, jak již bylo řečeno, nazývá „hypnotickým rytmem“. Hypnotický rytmus alias zvyk, alias přírodní zákon rezonance, alias gravitace. Příroda funguje v zafixovaných rytmech – střídající se den a noc či roční období. Naše přesvědčení jsou také „ukolíbaná“ hypnotickým rytmem, a proto je mnohdy tak těžké vymanit se z tohoto rytmu našeho několikaletého zvyku. Ale vtrvalost je tím nejúčinnějším nástrojem pro přelaďování rytmu! Vytrvejte, vytrvejte, vytrvejte!

Také lze použít krásné přísloví: “8x krát upadneš, 9x krát vstaň!”

A přeji nám, abychom cítily bezpečí a důvěru v to, co nás přesahuje – tedy v energii lásky! Abychom se na ni zaměřovaly, abychom ji viděly kolem sebe a za naším zrakem, v srdci… A i když se mnohým tato energie může zdát právě neviditelná, když se pozorně díváme, můžeme ji vidět všude kolem sebe…

 

Máte pocit, že když čtete různé motivační knížky, že sice vnitřně víte, že je to pravda, vnitřně to s vámi rezonuje, ale zároveň jako by vás něco drželo na místě a nedovolovalo vám se hnout? Jakoby vaše mysl měla své kódy, které nejdou změnit? Je to zcela přirozený a logický proces, protože naše strachy a obavy jsou v nás zasuté jaké software po mnoho let a trvá většinou dlouho než krůček po krůčku tento software v sobě přeladíme!

Sebeláska je ten nejmocnější klíč ke štěstí! Co myslíte? Jak říká Srí Chimnoy:“Automobil každého šťastného života potřebuje motor povzbuzování.” A povzbuzování a oslavování a uvědomění si každého malinkého úspěchu jsou přesně ty nové kódy, které vám otevřou dveře k sebepoznání, a tím přijetí a neodporování sobě…

Jaké je vaše vnitřní volání?

Každá máme své vnitřní volání. Každá jsme v něčem jedinečná a každá jsme obdarována talenty a schopnostmi v určitých oblastech. Jaké je právě to vaše vnitřní volání? Slyšíte je? Následujete je? Milujete je? Kdo jste? Jakmile slyšíme své vlastní vnitřní volání a následujeme je, pak se ocitáme v poli důvěry, v poli „teď a tady“, a tedy v poli radosti a svobody.

Žena je bytost intuitivní, dokáže k sobě věci nechat přicházet, ale to předpokládá velmi zásadní výchozí bod, a to, že si není svojí vlastní překážkou. Že netlačí na věci, nebojuje sama se sebou, neutkává se sama se sebou vnitřně, ale přijímá se taková, jaká je! Přijímá se z celého srdce. Umět přijmout samu sebe je ctnost, která nám otevírá brány štěstí. Mnohdy se ženy bojí, že když budou přijímat samy sebe, budou se mít rády, že budou považované ze arogantní. Arogantní však znamená povyšovat se nad někoho, oddělovat se a dívat se na druhé svrchu. Žena, která se skutečně miluje však vnímá samu sebe jako součást „jednoty“ a nemá jediný důvod, proč se na druhé povyšovat. Vnímá svoje vnitřní volání, zná samu sebe, miluje se a stejně tak s respektem hledí i na druhé a na jejich jedinečnost a krásu.

 

Proud: ODPUŠTĚNÍ

Stagnace: PLIVÁNÍ, POLYKÁNÍ

 

Drobounké cvičení:

Odpuštění je vlastně láska v akci. Láska, která transformuje, přijímá, léčí. Za úkol budeme mít napsat „dopis odpuštění“ člověku, kterému potřebujeme odpustit. A pak ten dopis spálíme v hrnci. Energie by se tak měla uvolnit a hlavně nám by se mělo ulevit a my se opět o kousíček osvobodíme od minulosti…

Netlačit proti „teď a tady“, ani proti sobě!

Čím více tlačíme proti tomu, kde jsme, tím déle tam budeme setrvávat. Čím více budeme palčivě a netrpělivě chtít být někde jinde, tím pevněji budeme tam, kde jsme. Vnímejme štědrost života, jaké dary máme. Uctěme všechny tyto dary a požehnání a vnímejme, jakou kvalitu obsahuje život žitý právě teď a tady s vděčností…

„Všechno začíná u toho, nakolik se máte rádi. Když se skutečně milujete, zůstáváte vyvážení a klidní.“ L. L. Hay

A ještě jedno drobounké cvičení:

Obejmutí sama sebe 

Cvičení pro každý večer a každé ráno: Když vstanete, první co udělejte je, že obejmete sama sebe. Obkružte paže kolem hrudníku a “pochovejte” sama sebe. A to samé před spaním! Potvrzujete si tak svoji hodnotu a že si zasloužíte lásku a splněné sny!

 

Váš úkol:

Každé ráno a každý večer opakovat tuto bezvadnou větu 20x!

Opravdu je velmi účinná:

 

 
Přínosné myšlenky:

  • Buď sama sobě autoritou a vnímej svůj vnitřní hlas „božského“ vedení!
  • Ty jsi tou nejdůležitější osobou pro svůj život
  • Jsi jedinečný a nádherný zázrak přírody
  • Podstatou života je svoboda a smyslem života je láska a radost
  • Tvoje tělo je moudré a krásné
  • Jsi mocná spolutvůrkyně svého života
  • Buď vděčná za to, co máš
  • Kritika je při nesebevědomí brzdou, ocenění je rozvoj
  • Všechno má své protiklady – je to jako jin a jang, ale je potřeba uznat oba dva póly, aby byl zachován celek! Uznáváme oba dva principy a věnujeme se tomu, který nám dává sílu a ten pak roste!
  • Uvolnění, sebedůvěra a důvěra v božskou milost představuje přirozenou cestu života

 

 

„Je toho ve vás víc, než by se mohlo zdát, a sami to dobře víte. Dokážete milovat hlouběji, než vám vztahy umožňují. Jste mnohem schopnější, než nasvědčuje vaše zaměstnání. V hloubi své bytosti jste nekoneční, tvořiví, neomezení…“  David Deida z knihy “Prostá pravda”

 

 

 A další inspirace:

 

Ve vztazích jde o toleranci, ne o podřízení se

Ve vztazích jde o toleranci, to je jasná věc. Ale někdy si někdo může plést toleranci a podřízení se. Co to znamená podřízení se? Do slova pod – řídit se. Nechat druhého, aby převzal odpovědnost za život partnera, řídil ho. A to jistě nedává vůbec smysl, že? Jakmile se ve vztazích člověk ocitá v rovině nadřazenosti a podřízenosti, okamžitě se vychyluje vztah z rovnováhy. Tolerance je o rovnováze! Tolerujeme, ale nepodléháme. To je opravdu velký rozdíl, viďte? Kolik žen mi píše, že se nedokáže vymanit z vlivu jejich partnera a je za tím klíčový problém – sebeúcta! Pokud se člověk miluje, přijímá, ctí svoji hodnotu, pak nemá důvod nechat se řídit, nechat řídit svůj život. Naopak člověk, který se veskrze miluje, tančí v rytmu své duše, naplňuje volání své duše, takový člověk žije ze svého středu, miluje se, neopovrhuje sebou, tím pádem ani druhými. Takový člověk se dokáže radovat ze svého života a z maličkostí, jež život přináší. Naopak člověk, který podléhá svému partnerovi je v kleci, nesvobodný, nešťastný, smutný, frustrovaný… A to je veliká škoda odevzdat svou osobní sílu, svůj život, své volání duše, svou seberealizaci. A to je veliká škoda nepocítit lásku sama k sobě a nežít v pravdě… Proto tolerovat své partnery je velmi moudré, ale být dobrovolně v podřízené pozici je velmi nemoudré. Milovat s otevřeným srdcem je velmi moudré, ale být na někom závislý s ustrašeným srdcem je velmi nemoudré. Milujte sebe sama a přijměte se! Tolik, tolik, tolik je to moudré, zdravé a to nejšťastnější rozhodnutí lidského života…. Co myslíte?

Velmi důležité téma – nepomáhat tam, kde vás to vyčerpává! Je to veliké téma, zvláště pro ženy, které jsou od malička ty hodné holčičky za každou cenu… Tam, kde se cítíte vyčerpávaná, tam není váš život! Ten, kdo vás nerespektuje si nezaslouží vaši pomoc! To je velmi důležité pochopit, velmi důležité! Máte naprosté právo říci „NE!“. Máte na to právo a hlavně to přímo musíte udělat, abyste zachránila samu sebe! Zaposlouchejte se do svého nejniternějšího já! Co vám říká? (dejte si na to čas třeba před usnutím) Naslouchejte své intuici. Dejte si nyní závazek, že nebudete dělat nic proti sobě, že nebudete dělat nic, co vám ubližuje, že nebudete druhým pomáhat na úkor sebe! Nyní se proto rozhodněte a dejte takový závazek sama sobě! Udělejte si na to tento rituál! Moc držím pěstičky, ať spolu rozpleteme ten uzlík potřeby říkat nesmyslné „ano“ a vy svobodně kráčíte svým životem!

 

 

A jeden příjemný a jednoduchý a praktický tip na posílení sebeúcty:

A zde je jeden příjemný a velmi jednoduchý praktický tip na sebeúctu. Nadechujte se se slovem „sebeúcta“ nebo „sebeláska“ a představujte si, jak do vás energie sebeúcty proudí všemi póry do vašeho těla a když vydechujete, ponechte si ji u sebe. S výdechem si ji uložte do sebe… Využívejte sílu své představivosti, je to mocná pomocnice! Využívejte sílu slov, jsou to mocní pomocníci!

 

 

Něha, soucit, přijetí

Když přemítám o tom, proč je fajn být ženou, odpovědí mi je vždy hlavně NĚHA. Ženská energie je energie něhy, soucitu, pochopení, přijetí. Nejde ale o SOUCIT, že někoho litujeme, ale o soucit, že respektujeme, vnímáme, nehodnotíme. V tom je velká ženská síla měnit celý svět – přijímat sebe, druhé s něhou a soucitem, viďte? A když se to nedaří, nevadí, dejte i v tom případě něhu, pochopení a soucit sama sobě, že prostě někdy jsou dny, které se nesou ve znamení jiných emocí. A vždyť díky nim si opět lépe uvědomujeme, že nám je nejlépe právě v sebelásce, něze a sebepřijetí, co říkáte?

Věřím, že se mnou budete souhlasit, že ženskou sebeúctu narušují naše nevlídná slova sama k sobě, zvláště vulgární výrazy vytvářejí zásadní trhliny v naší sebeúctě! Proto přestaňte s nimi! Vaše maminka nebo babička se před vámi mohla také plísnit nevlídnými slovy sama k sobě, ale nyní si uvědomte, že si tím jen ubližovala. Stejně jako si ubližujete svými nevlídnými slovy vůči sama sobě vy. Hodně v této knížce mluvíme o sebelásce, a umět zkrotit vnitřní hlas je ten nejzásadnější krok k sebepřijetí. Všímejte si svého vnitřního hlasu – jak se sebou mluvíte? Jste na sebe laskavá nebo se neustále peskujete a „nadáváte“ si?

Všímejte si každodenních slov pronášených vnitřním hlasem sama k sobě a jakmile se uslyšíte mluvit nevlídně nebo až vulgárně, okamžitě se začněte soustředit na svůj dech – zhluboka se nadechněte a vydechněte. Vnímejte jen svůj dech, jak proud vzduchu proudí do plic a zase odchází, narovnejte záda a zvedněte hlavu vzhůru! Řekněte si něco milého, laskavého, konejšivého, vlídného. A napojíte se tak zcela přirozeně na proud něhy, soucitu a přijetí. Je důležité mít úctu k sobě a k tomu, co nás stvořilo, a dávat tak i svým potomkům do vínku pochopení, že sebeláska a sebúcta je cestou ke zdraví a harmonii.

(Z brožurky „Matka“)

 

 

Vaše vnitřní holčička už nemusí plakat!

Je tak důležité o své vnitřní dítě pečovat a uzdravit ho – tedy nasytit ho láskou a něhou, protože přesně po tom vždy toužilo a touží! Někdy je pro nás dospělé ženy velmi těžké navázat spojení s naší vnitřní holčičkou, protože nám třeba ani maminka, ani tatínek nevěnovali pozornost – „a když se mi ani nevěnovali rodiče, koho pozornost si tedy zasloužím? Kdo by o mne stál?“ Takové přesvědčení se pak mnohdy může vytvořit uvnitř našeho dětského srdce. Může dojít k uzavření se, uzavření lásky sama k sobě. „Když se mi nevěnuje nikdo jiný, tak ani já sama!“ A proto jde o to dopřát si lásku, přát si lásku, mít k sobě úctu, otevřít srdce vůči sama sobě! A rozumět tomu, že rodiče tenkrát dělali, co mohli. Jedna moje klientka mi vyprávěla, že ji vždy bylo smutno ze vzpomínky, kdy maminka přicházela z práce, lehla si na gauč a jen opakovala, že je unavená a že nemá sílu si hrát. Dnes tato klientka v zápřahu práce a péči o rodinu maminku dokázala pochopit, protože sama občas zažívá únavu a nedostatek sil. Mamince tak snadněji odpustila, protože jí díky své zkušenosti lépe porozuměla, že to nebylo tím, že ona by byla špatné dítě – nehodné pozoronosti, ale že tato minulost byla o mamince a jejím prožívání.

Velmi často jsem vedla ve své praxi hovory s ženami o tom, jak je někdy těžké umět se postavit sama za sebe. Že ženy někdy podlehnou tlaku druhých, jejich argumentům a názorům, a ztratí tak samu sebe. Vnímám, že tato tendence pramení právě v dětství, kdy jsme byly jako holčičky vychovávané k tomu BÝT SLUŠNÉ. To znamená neodporovat, POSLOUCHAT, nezlobit, sedět spořádaně a nejlépe se vůbec neprojevovat. Zkrátka plnit roli hodné holčičky. Nemít svoji hlavu a nemít svůj úsudek – ti druzí prostě vědí lépe než my, to nám bylo velmi často předkládáno… Tento styl chování se v nás zakotvil, usídlil jako ten správný, tedy od druhých vyžadovaný. Jedině tak nás budou mít druzí rádi, nezklameme je. V tomto přesvědčení se od sebelásky odpojujeme, není tam ani sebepřijetí, ani respekt k druhým, ale podléhání druhým!

A to je veliký rozdíl: bezpodmínečná láska oproti závislosti a slepému následování druhého na úkor sama sebe! Jak říká Chuck Spezzano: “Jestli to bolí, není to láska”. Jakmile dáme druhým najevo, že oni jsou něco více, dostávají do rukou karty manipulace či moci! Proto občas zahřmět, pevně se za sebe postavit jako skála, jde ruku v ruce dát sobě i druhým najevo, že sebeláska je naší cestou a že nás štípance od druhých z této cesty nevykolejí! I v přírodě občas zabouří a zahřmí a nebe se pak vyčistí…  Zkrátka tančit v rytmu své sebelásky znamená především stát ve svých vlastních botách sebepřijetí a souladu s tím, co nás přesahuje, tedy s láskou, tedy s přijetím sebe sama od útlého dětství… Na nikoho se nepovyšovat a před nikým se neponižovat. Byla jsem na semináři pana Bílého o vnitřním dítěti. Mluvil tam o tom, že si téměř každý kolem sebe vytvoří v dětství ochranný obal a málokdo je ochoten z něj v dospělosti vyjít! Cesta, jak z něj ven je nelitovat se a nechat se vnitřním dítětem vést! A následující imaginace vám ukáže, jak vnitřní holčičce naslouchat, dát jí prostor a nechat se jí vést…

(Z brožurky „Matka“)

 

childhood-2483894_1920

 

Užívejte si pocit, že jste důležitá, milovaná a na tomto světě velmi vítaná, chtěná a podporovaná – protože to je pravda vašeho bytí!
Nezapomínejme na tuto pravdu a uložme si ji hluboko v srdci! 

 

Láska jako svoboda

Mnoho romantických představ se nám během života dostává pod kůži, zvláště nám ženám. A je kupodivu, co všechno si o lásce myslíme a co všechno za lásku považujeme. Žárlivost je například všeobecně přijímána jako důkaz lásky. Skutečně je však něco tak svíravého a omezujícího jako žárlivost spojeno s láskou?

Láska není o bolesti, ani o pochybách, ani to není závislost na partnerovi. Láska je především o svobodě. Láska je především respekt k tomu, kdo jsem já a kdo je můj partner. Láska je důvěra v sebe, v partnera a v život. Láska nebolí! Láska uzdravuje, láska dává radost. Láska je porozumění. Láska je naše podstata, my jsme ta láska…

Proto vždy než něco v nerozhodnosti uděláme, zastavme se na chviličku a zeptejme se – je to, co se právě chystám udělat nebo říci v souladu s mojí podstatou, tedy láskou? A uvidíme, že nám bude lépe a lépe, když budeme ve svém životě volit více myšlenky, slova a činy naplněné láskou. Věřím, že takový život je mnohem lehčí, uvolněnější, zábavnější a smysluplnější…

 

Stagnace: HODNOCENÍ

Proud: SOUCIT

 

 

s laskavostí

 

Důvěřovat si a jednat se sebou jako s nejdůležitější osobou

Johan Wolfgang Goethe řekl: “Budete-li si důvěřovat, budete vědět, jak žít.“ Jsou to nádherná slova a obsahují v sobě všechno, co potřebujeme pro život vědět. Nejvíce času trávíme sami se sebou. Nikdy s nikým nemáme tak intenzivní a dlouhý vztah, právě tak jako s naším “vnitřním já”. Proč si tedy život sami sobě znepříjemňovat? V přijetí, lásce a spokojenosti sama se sebou se nacházejí ty pravé poklady života, které se jen rozšiřují a nabalují na sebe další poklady.

Nemá-li člověk dostatečné sebevědomí, může to vztah nějakým způsobem narušovat. Vznikají závislosti, úporné pocity žárlivosti a strachu, že ten druhý odejde. Pokud však člověk zná svoji sebehodnotu, vztah se může vyvíjet ve svém rytmu. Oba dva plují v proudu lásky a důvěry. Začněte plout i vy! Proud lásky tu čeká na každého s otevřenou náručí, nemyslíte?

Sebeláska nám byla darována jako dětem. Přijměme tedy sebelásku jako naši přirozenou a důležitou součást a začněme si díky ní tvořit spokojené vztahy….

Prostě nehodnoťme, darujme – třeba pochopení!

Proč vás rozčilují vaši rodiče, že… (doplňte si sama)? Není to JEJICH věc? Proč dobrovolně odevzdáváme svoji energii tím, že negativně hodnotíme druhé? Pokud někoho negativně hodnotíme, vždy se obíráme o svoji energii! Proč? Protože negace plodí negaci! Naopak dobré pocity plodí dobré pocity…

 

 

Komunikujme s božskou jiskrou

Pokud máte pocit, že i dnes vás slova někoho mohou zraňovat, zkuste si uvědomit, že to z něj mluví jeho bolest či nespokojenost. Jsou to nějaké jeho strachy, které ho odvádějí od jeho pravé láskyplné podstaty. Uvědomme si, že jeho slova vypovídají předně o tom, jaký vztah má on se sebou. A tak nechytejme horké brambory, uvědomme si, že s námi nesouvisí a zkusme vnímat jeho vnitřní božskou jiskru, pokud s tím člověk musíme být nebo chceme být z jakéhokoliv důvodu v kontaktu. Pokud tam není potřeba vztahu, pak je nejjednodušší se do vztahu více nezangažovávat… Každý chce být milován, přijat, oceněn, to je naše přirozená touha. A není moudřejšího rozhodnutí než začít s láskou a přijetím u sebe a u těch, které milujeme, viďte?

(z brožurky „Matka – odpuštění a přijetí“)

 

 

Přestaňme se na druhé dívat skrz prsty a tolik kritizovat

Přestaňme se na druhé dívat skrz prsty, protože tak sami sobě zabraňujeme vidět světlo života. Zabraňujeme sami sobě přijímat energii a zabraňujeme sami sobě žít v dobrém pocitu. Když o někom hovoříme negativně, negativně se samozřejmě i cítíme. Když o někom hovoříme kladně, cítíme se dobře. Když na někoho koukáme skrz prsty, nejsme v souladu se svým dobrým pocitem. Když nejsme v souladu se svým dobrým pocitem, je nám mizerně. Kdo se chce cítit mizerně? Chcete se vy cítit mizerně? Věřím, že se chcete cítit spíše božsky než mizerně. A držím nám pěsti na této cestě za naším dobrým pocitem, který je brzděn take kritikou. Kritizuješ-li, budeš kritizován! Hodnotíš-li, budeš hodnocen! A lidé vědí, že druhé hodnotí, že je kritizují, a proto se tolik bojí říci svůj názor, aby nebyli sami kritizováni. Proto si nevěří, když mají někde veřejně vystoupit. Jakmile člověk přestane dělat to, co se nelíbí jemu samotnému, začne více důvěřovat, že ani druzí lidé jej nebudou negativně hodnotit. Pokud přestaneme druhé soudit, začneme žít skutečně svobodně, protože se zbavíme strachu z toho, že my sami budeme souzeni. Je vlastně trochu legrační, že lidé se bojí toho, co sami dělají. A stačí tak málo – prostě to přestat dělat…

POZOR, NEPOTLAČOVAT POCITY! Nejde o to všechny milovat, ale dát soucit, pokud je to možné. Pokud není, pak se netlačit do pocitu lásky! Je to kontraproduktivní, vyvíjet na sebe tlak!

 

Není větší bohatství než milovat a být milován.
Jedinou cestou ke spokojeným vztahům
je respektování své vlastní svobody a zároveň respektování svobody druhých.

 

 

Nenechat si ubližovat

Přeji vám, abyste si nenechali ubližovat, nestojí to za to! Lepší je být si dobrými životními partnery, nedělat věci proti sobě jen proto, abychom ukojili potřeby druhých… Vždy když prožíváme takové nátlakové situace je fajn obalit se andělským světlem pro ochranu nebo třeba i zrcadlem, ať se to vrátí tam, kam to patří, viďte? Nejsme tu od toho chytat horké brambory, nechme ať se odrazí zpět k tomu, kdo si myslí, že s nimi něco zmůže…

 

Rovná záda a úsměv

A jak řekl výborný psycholog Mirzakarim Norbekov: Pokud chceš být zdravý, buď osobností, měj aktivní a optimistický přístup k životu a neustále rovná záda a úsměv na rtech… Je obecně známo, že lidé s optimistickou myslí snadněji překonávají různé psychické zátěže a také onemocnění. Svého zdraví bychom si měli být vědomí neustále a pečovat o něj s láskou každý den. Vždyť pěstování si dobrého zdraví je základ k naší životní energii, prosperitě a k dobrému pocitu.

(Z brožurky „Buď zdravá a veselá!“)

 

 

„Srdce veselé občerstvuje jako lékařství, 
ale duch zkormoucený vysušuje kosti.“ Starý zákon, přísloví 17:27

 

 

K relaxaci s Mozartem

Hudba Mozarta roztančí naše srdce. Né nadarmo po světě existují instituce, kde těhotné ženy poslouchají právě hudbu Mozarta. Při vědeckém zkoumání se totiž zjistilo, že tyto tóny velmi relaxují celý organismus. Přeji příjemný poslech a krásný pocit při poslechu „hudby vesmíru“…

P.S.: A ještě mě k tomu napadá hezká melodie a hezký text z Prodané nevěsty: „Proč bychom se netěšili, když nám pán bůh zdraví dá, zdraví dá..“ Ráno si toto zazpívat jistě rozezní náš den na jiných vlnách než na těch zbytečných negativních…

 

Další tip na uzdravení: Andělské léčení během snů

Indiáni prý léčili tělo a duši také během snů. Mohu jen ze své zkušenosti potvrdit, že když před spaním požádám anděly o pomoc léčení během snu, že se mi pak opravdu zdá velmi výrazný a léčivý sen, který si také zároveň ještě dlouho pamatuji. Vždy jsou tyto léčivé sny velmi očistné a úlevné. Abychom nezapomínali požádat anděly o pomoc s léčením během snu, natočila jsme pro nás tuto imaginaci, v jejímž závěru tuto prosbu připomínám. Nechť nám andělé pomáhají nejen během snění… Největší léčitel je Archanděl Rafael Požádejme ho, důvěřujme a děkujme. Andělé jsou šťastní, že mohou pomoci, protože je to jejich poslání. A my jim právě našemi prosbami pomáháme toto poslání naplňovat…

andělské zdraví

Pokloňme se svému tělu!

Tělo je neskutečný zázrak! Samo funguje, samo se uzdravuje! Jen je začít vnímat jako našeho partnera. Jen ho prostě začít vnímat. Jak se zrovna teď cítím? Kde mě zrovna bolí? Kde v těle mi je naopak dobře? Kde v těle mám napětí? Vždyť jej můžu hned uvolnit jen třeba tím, že se rovněji postavím. Uvolním ho jen tím, že se zhluboka nadechnu. Tělo je náš život, tělo je nesmírný dar. Tělo je nádherné a není na něm nic, co by mělo být odsouzeníhodné či nečisté. Tělo je přiroda. Tělo jsme my. Proč nemít rád své tělo? K čemu takové odmítání slouží? Jen k odmítání života, odmítání toho, co tělo stvořilo – tedy přirody. Neodmítejme se, neodmítejme své tělo, neodmítejme život… A naopak prostě milujte, milujte z celého srdce – vždyť na lásce není nic těžkého, že? (z brožurky „Buď zdravá a veselá!“)

„Má-li tvé tělo vyjadřovat mládí, vytrvalost, činnou sílu, život a k tomu zdraví a sílu, vmysli tyto myšlenky do svého buňkového života. Chceš-li být blažený, nalézati se v krásném harmonizujícím okolí, musíš vmysliti do buňkového života svého těla blaženost, souzvuk a krásu…. Jsme-li si vědomi, že každá buňka našeho těla jest božská, že zdraví, souzvuk a krása tam sídlí, pak poznali jsme, co je síla a pravý život.“ Orison Swett Marden

 

Drobounké cvičení:

  • Když jste venku, řekněte třikrát a dynamicky mantru „Ha“! A pusťte vše ven! Představte si, jak vše nepotřebné z vás odchází a rozpustí se v slunci, větru či dešti! Velmi vás to ozdraví, uvolní!

Naše intuice

V pohádkách se vypráví, že „hrnec zlata“, tedy ten největší náš poklad, se nachází na konci duhy. Nedávalo by ale smysl, aby ten největší poklad sídlil mimo nás – někde venku, že? Náš největší poklad sídlí v naší duši, v našem těle, v našem srdci, v našem břiše! Intuice je takový šestý smysl, který je napojen na to, co nás přesahuje, tedy na Zdroj, na Matku přírodu, na vesmírnou inteligenci…

 

 

Každý potřebuje regenerovat! I vy! Naslouchejte své intuici a vyslyšte její prosby o odpočinek!

Tuhle mi jedna moje známá vyprávěla, jak ve Skandinávii dávno vědí, že psychologové tam pracují čtyři roky a pak mají dva roky přestávku, aby zeregenerovali své síly. A stejně tak i pole, aby bylo plodné se občas musí nechat na rok nebo více ladem… Každý sportovec musí po vrcholovém výkonu regenerovat, jít na masáž nebo do sauny, apod… A tak ani my nezapomínejme na svoji vlastní regeneraci! A regenerace může znamenat i to, že v mysli nenechám běhat starosti, ale vychutnáváme si to, co se nám právě líbí a co je fajn v daném okamžiku. Jak říkají domorodci na ostrově Svaté Lucie: „Dělat si starosti je hřích, protože tím dáváme najevo, že nedůvěřujeme bohu.“
 

 

 intuice

 

Drobounké cvičení:

Imaginace: Spojte se svou nejhlubší vrstvou duše, tedy se svou božskou jiskrou! Najděte si chvíli pro sebe, uvelebte se a soustřeďte se pouze na sebe, na své pocity v těle, dýchejte hlouběji. A pak v představě zkuste naladit frekvenci “mé skutečné já”, “má božská jiskra”. Tuto frekvneci poznáte podle toho, že je vám dobře, cítíte klid a dokážete cítit svoji vnitřní sílu, svůj střed, svoji svobodu a lásku. Užijte si tento pocit božského klidu…

 

andělská inutice

Wooden

 

 

kladný přístup

 

 

Dumas

 

 

tělo děkuji ti

 

 

 

 

 

Tančete v rytmu své duše…

Mgr. Jitka Nesnídalová

psycholožka a autorka

Aktuální články

Všechny články »

Přihlaste se k odběru novinek