shadow

Smích jako lék

„Příchod dobrého klauna prospěje zdraví vesnice více než dvacet oslů naložených léky.“ středověký lékař T. Sydenham

Smějeme se mnohem dříve, než umíme mluvit. Děti se smějí zhruba dvacetkrát častěji než dospělí. Není to proto, že děti ještě neztratily intuitivní spojení s tím, co jim přináší dobrý pocit? Smích je univerzálním komunikačním prostředkem po celém světě. Naprosto nezaměnitelný signál přátelství a vyjádření pohody. Proč na něj tak často zapomínáme? Proč se limitujeme našimi předsudky, že přeci se nelze smát, pokud nám není dobře? Vždyť jde celou záležitost vzít z té druhé stránky – právě proto, že nám není dobře, je důležité se smát. Smích je lék, který je zadarmo a který máme vždy po ruce. Již ve starověku a středověku byly známé kladné účinky smíchu na lidský organismus. Léčily se jím nemoci plic či pooperační stavy. Už Paracelsus věděl, že klaun zmůže za určitých okolností víc než deset doktorů.

Smích je mimo jiné velkým pomocníkem při odbourávání stresu, neboť se při něm zpomaluje vyměšování stresových hormonů adrenalinu a kortizolu.  Tím posilujeme nás imunitní systém, který je právě stresem oslabován. Smích tak přirozeně podporuje obranyschopnost organismu, čímž předchází riziku infekcí či nádorů a také se podílí na rychlejší léčbě nemocí.

Při smíchu se podporuje vylučování hormonů endorfinu a enkefalinu  – tzv. hormonů štěstí, které fungují jako analgetika, tedy tlumí bolest. Smích působí také antidepresivně, neboť se při něm vyplavuje hormon serotonin, jehož nízká hladina je úzce spjata s depresemi.

Smích v neposlední řadě přispívá také ke kráse, neboť se při něm zapojuje do činnosti přes dvacet obličejových svalů. A pokud si všímáme naše mladistvého a svěžího vzhledu, máme z něj radost, posiluje to naši přirozenou sebelásku. A od naší sebelásky se pak odvíjí i život, který máme rádi.

Úsměv je zkrátka dar a dělá dobře tomu, kdo jej vyšle i tomu, kdo je jím obdarováván.

S láskou Jitka N.