• AHR_3494_hlavicka-landscape_final_1
  • hlavicka_final_text1
  • andresr10324_final_text1
shadow

Smích jako lék

Woman walking in a wheat field - Hand of a young girl touching corn ears in a field at sunset„Příchod dobrého klauna prospěje zdraví vesnice více než dvacet oslů naložených léky.“ středověký lékař T. Sydenham

Smějeme se mnohem dříve, než umíme mluvit. Děti se smějí zhruba dvacetkrát častěji než dospělí. Není to proto, že děti ještě neztratily intuitivní spojení s tím, co jim přináší dobrý pocit? Smích je univerzálním komunikačním prostředkem po celém světě. Naprosto nezaměnitelný signál přátelství a vyjádření pohody. Proč na něj tak často zapomínáme? Proč se limitujeme našimi předsudky, že přeci se nelze smát, pokud nám není dobře? Vždyť jde celou záležitost vzít z té druhé stránky – právě proto, že nám není dobře, je důležité se smát. Smích je lék, který je zadarmo a který máme vždy po ruce. Již ve starověku a středověku byly známé kladné účinky smíchu na lidský organismus. Léčily se jím nemoci plic či pooperační stavy. Už Paracelsus věděl, že klaun zmůže za určitých okolností víc než deset doktorů.

 

V medicíně není moc legrace, ale v legraci je spousta medicíny

Průkopníkem ve vědecké oblasti účinků smíchu na léčbu nemocí byl pak Noramn Cousins. Věřil, že emoce jsou tím rozhodujícím faktorem, proč se někdo uzdraví a jiný ne. K tomuto přesvědčení jej přivedla vlastní zkušenost překonávání své vážné nemocí. Podle doktorů měl velmi malou šanci na přežití ze vzácného onemocnění artritidou. Norman Cousins si naordinoval veliké dávky vitamínu C společně s pozitivním přístupem, láskou, vírou a nadějí v uzdravení a smíchem pod taktovkou filmů bratří Marxových. Zjistil tak, že deset minut břišního smíchu mělo anestetické účinky a poskytlo mu dvě hodiny bezbolestného spánku. Inspiroval tak mnohé k tomu, aby podpořili šanci na vítězství nad svou chorobou. Mezi ně patří i Cathy Goodman, která do své léčby rakoviny prsa zakomponovala 3 kroky. Prvním krokem byla pevná víra, že je zdravá. Dále ve svém životě zredukovala, až téměř odstranila jakýkoliv stres. A za třetí neustále sledovala komedie a smála se z plných plic. Cathy se za tři měsíce uzdravila.

Již po mnoho let vědci zkoumají účinky smíchu na naše zdraví. Výzkumy se většinou týkají srovnávání stavu pacientů před a po humorné aktivitě (například sledování komedií). Studie odhalily, že epizody smíchu pomáhají zmírnit bolest, snižují vylučování stresových hormonů a podporují imunitní systém. Dnes více než kdy jindy lidé stále více vyhledávají léčbu smíchem. V medicínských periodikách je léčba smíchem (gelototerapie) uznávaná jako efektivní při zlepšování kvality života pro pacienty s chronickými obtížemi. Mnoho nemocnic a institucí doporučuje terapii smíchem jako doprovodnou léčbu – například American Cancer Society (Americká společnost proti rakovině).

Nejzásadnějším aspektem při léčbě smíchem je fakt, že naše tělo neumí rozeznat hraný, falešný smích od toho upřímného. Oba dva druhy smíchů mají stejný účinek na naše tělo i mysl. Už jen pouhým pohybem koutků úst do úsměvu dáváme tělu signál k pohodě a relaxaci.

 

Proč je smích blahodárný pro naše tělo i psýché?

Dalším představitelem výzkumu smíchu je profesor psychiatrie na Stanford University Medical School W. Fry. Zjistil, že stokrát se zasmát odpovídá deseti minutám veslování.  Tvrdí, že smích stimuluje mozek, harmonizuje srdeční činnost a krevní tlak, posiluje krevní oběh, zvyšuje prokrvení vnitřních orgánů, ventiluje plíce a podporuje dýchání.

Když se smějeme, celé tělo se otřásá, tedy uvolňuje. Uvolnění svalů může přetrvávat ještě čtyřicet pět minut po intenzivním smíchu. Prohlubuje se také dýchání a do těla se dostává pětkrát více kyslíku než při běžném dýchání. A díky většímu přísunu kyslíku tak zvyšujeme svoji životní energii. Když se chechtáme, velice důkladně vydechujeme. Za normálních okolností se na výdechu nepodílejí stahy svalů, jako je bránice, přímé svaly břišní a některé svaly hrudní. Při vydatném smíchu si je tak jednoduše procvičujeme. A zároveň dochází k masáži žaludku a střevního traktu, čímž povzbuzujeme trávení.

Smích je velkým pomocníkem při odbourávání stresu, neboť se při něm zpomaluje vyměšování stresových hormonů adrenalinu a kortizolu.  Tím posilujeme nás imunitní systém, který je právě stresem oslabován. Smích tak přirozeně podporuje obranyschopnost organismu, čímž předchází riziku infekcí či nádorů a také se podílí na rychlejší léčbě nemocí.

Při smíchu se podporuje vylučování hormonů endorfinu a enkefalinu  – tzv. hormonů štěstí, které fungují jako analgetika, tedy tlumí bolest. Smích působí také antidepresivně, neboť se při něm vyplavuje hormon serotonin, jehož nízká hladina je úzce spjata s depresemi.

Smích má dokonce pozitivní vliv na naši paměť, podporuje totiž větší propojení neuronů v mozku.  Na základě stimulace mozku pak často dochází ke změně „haha“ na „aha“, jak říká MUDr. Karel Nešpor. Smíchem si rozvíjíme kreativitu a vracíme se k tolik potřebné dětské hravosti a přirozené relaxaci. Smíchem také uvolníme agresi, úzkost, strach či nudu, což nám přináší možnost vidět konflikty či problémy z jiné, nadějné perspektivy. Pomáhá nám tak lépe se vypořádávat s různými životními potížemi. Při smíchu se zaměřujeme na přítomný okamžik, prožíváme zcela to, co se děje tady a teď, tedy pocity radosti. Přirozeně se tak nesoustředíme na to, co nás trápí, ať už ve spojitosti s minulostí či budoucností a nenecháme tak na sebe působit naše stresující myšlenky a pocity. Naopak se nacházíme ve stavu, ve kterém se cítíme dobře a spokojeně. Smích díky navození uvolněnosti také napomáhá dobrému spánku a někteří se nebojí tvrdit, že snižuje chrápání.

Smích v neposlední řadě přispívá také ke kráse, neboť se při něm zapojuje do činnosti přes dvacet obličejových svalů. A pokud si všímáme naše mladistvého a svěžího vzhledu, máme z něj radost, posiluje to naši přirozenou sebelásku. A od naší sebelásky se pak odvíjí i život, který máme rádi.

 

Nemocnice, klauni a komedie

Otcem myšlenky nemocničních klaunů je Dr. Hunter Adams, který ji uvedl do praxe v 70. letech minulého století v Americe. Nyní jsou uzdravovací účinky smíchu denně potvrzovány v nemocnicích po celém světě. Zaměstnávají klauny, čtou se vtipy nebo se sledují komedie. Nejen nemocnice využívají léčebnou sílu smíchu, ale také domy seniorů, kde smích pomáhá překonávat depresivní stavy či mozkové poruchy. Smích v nás navozuje libé pocity, zlepšuje náladu, uklidňuje, poskytuje náhled na danou záležitost z jiné, uvolněné perspektivy, což jsou všechno úlevné momenty od jinak tíživého pocitu frustrace z nemoci. Smích poskytuje možnost nemyslet na to, co nás trápí, ale naopak možnost v sobě ladit svou vnitřní radost a víru v uzdravení, což jsou nezpochybnitelné faktory přispívající k uzdravení.

 

Smích jako klíč ke šťastným vztahům

Smích hraje také svou kladnou roli v sociálních interakcích. Pokud se smějeme, dáváme tím najevo, že je nám dobře a že nemáme v úmyslu udělat něco pro druhého ohrožujícího. Stejně tak i pro nás je velmi důležitý signál, zda se ten, s kým hovoříme, usmívá a je tedy vstřícný a komunikativní. Prohlubuje tak vzájemnou důvěru a působí jako stmelující prvek, čemuž napomáhá i jako „nakažlivost“. Je to jako se zýváním. Jakmile vidíme nebo slyšíme někoho se smát, často se nám na rtech vykouzlí úsměv jen tak mimoděk. Smích odlehčuje napětí ve vyhrocenějších situacích a přirozeně „prolamuje ledy“. Podle výzkumu americké psycholožky Doris G. Bazziniové figuruje schopnost společně se smát jako nejklíčovější faktor pro kvalitní manželství. Smích je pro sociální interakce zkrátka jako cukr pro pečení. Oslazuje náš život laskavostí a tolerancí.

Úsměv je zkrátka dar a dělá dobře tomu, kdo jej vyšle i tomu, kdo je jím obdarováván.

Jitka Nesnídalová

Tento článek je úryvkem z brožury „Buď zdravá a veselá!“ – k zakoupení zde

zdravá5